Problémy některých jednotlivců z KSČM a ČSSD odhalují bídu levice

29.07.2020

Naposledy o tom "přesvědčily" manévry v ČSSD kolem kandidátky do krajských voleb v Ústeckém kraji. Nejenže záchrana spíše jednotlivce (-ů) v podobě Lepšího Severu na čele s "prazvláštně otitulovaným" panem M. Klikou a jeho "stále se veřejným prostorem nesoucími ozvy o údajných vazbách na místní mafiánské prostředí" (dodnes nebyly vysvětleny, v některých souvislostech se o nich jen mlčí, a prostě se léty berou jako kolorit "severočeského Palerma"), ani z nouze ctnost v podobě páně Bendova povolání na již schválenou kandidátku ČSSD nebudí víc než smutek, snad ironii nad tím, co zbylo z levice údajně hlásící se k více než stoletým tradicím.

Ale nebuďme naivní, kdo by dnes bral nějaké tradice levice vážně, tedy pokud to nebudou zase ty, kde "třídní boj posloužil k vypořádávání si osobních účtů či byl rozpravou nad vnitřními nepřáteli". A že jich bylo... A vlastně nikdy jich není dost!

A protože kdysi ve 20. a 30. letech 20. století komunisté vyčítali sociálním demokratům, jak "sklouzli" k sociálfašismu, aby jim vše po 2. světové válce "vrátili" se vším všudy a "třídní boj" zdrtil nejen socany, ale i jejich sympatizanty v řadách komunistů. Dnes, pravda, míru "třídní zainteresovanosti" určuje bývalý člen KSČ a toho času "oligarcha" ve funkci premiéra, jehož se KSČM ujala jako svého "spasitele", až z "jiskry vzejde zase plamen" a masy (nikoliv už jen davy) zase propadnou běsům... Pravda, pravděpodobnější verze je ta "virtuální a Sputniková", která nás zase vrátí na "správnou cestu".... Pan Benda si tento "třídní aspekt" zkusil, když kandidoval před časem za Dělnickou stranu sociální spravedlnosti. Dnes se opět "vrací z vandru domů" a v barvách ČSSD by byl rád zvolen do Zastupitelstva Ústeckého kraje. Věrohodnost jeho úmyslů by prý měla jistit "prověrka na stupeň tajné".

KSČM jako další arbitr "levicovosti" zvažuje údajně vystřídat na postu dosavadního předsedy poslaneckého klubu P. Kováčika, který je v této funkci od r. 2002 dalším "přesvědčeným levičákem", ozkoušeným v listopadu 1989 poslancem Z. Ondráčkem, jehož hodnotově demokratické akcenty si nic nezadají s těmi, které se předlistopadové KSČ nakonec staly osudnými. Pravda, i on už se stihl vepsat do historie téměř nedávné, když jeho "otitulování" bylo předmětem zkoumání  a bylo naznáno, že 

"Zdeněk Ondráček porušil citační zásady, neuvedl citované zdroje nebo je uvedl nepřesně či nesprávně. Většinu teoretické části, která tvoří více než polovinu textu, sestavil jako kompilát z poznatků, které byly v době jejího vzniku známé, aniž by je sám analyzoval nebo kriticky posoudil jejich vztahy a souvislosti. Pouze je ve výčtech uvádí," sdělila Radiožurnálu mluvčí olomoucké univerzity Gabriela Sýkorová Dvorníková. 

zdroj:   https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-ondracek-kscm-disertacni-prace-upol-univerzita-palackeho-v-olomouci_1911081048_ako 

Ale kdopak by se "nějaké té akademické půdy bál, že..."? Stejně tak uvažuje pan poslanec Ondráček. A jak se říká: "Co je dovoleno Bohovi, není dovoleno volovi." A pan Ondráček je jistě "třídně jištěný...", a není přeci sám!

A závěrem (parafrázuji): "Zrcadlo nemůže odrážet bohy, když se do něho dívají opice." A možná je to i příkré k opicím, říkají si totiž "lidé zvláštního ražení".

H. Svobodová