Nešlo a nejde o ledajakou toleranci, ale o toleranci mocenské oligarchie toho nejhrubšího zrna

Předseda KSČM Vojtěch Filip se nechal slyšet v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS, že "Kdybychom se (myšleno KSČM) v roce 2018 nerozhodli pro podporu Babišovy vlády, ztratili bychom se v poli ostatních opozičních stran, ..."[1]

V této větě pan Filip naznačil a sdělil hned několik věcí:

• V případě podpory Babišovy vlády šlo o rozhodnutí, které zřejmě bylo kalkulováno a uzrávalo v části vedení KSČM, možná nejbližšího poradního okolí těchto lidí v předstihu a s velkou pravděpodobností, než je tento pán ochoten vyjádřit;
• toto vedení prostě opoziční roli KSČM de facto dopředu odmítlo, protože kalkul "s oligarchou Babišem" byl připraven a šlo jen o to, jak to nadávkovat veřejnosti, resp. členské základně, léty vážně masírované, že ekonomicko-politická oligarchie z pohledu ideologie marxismu-leninismu není tím, s čím/kým by měla strana komunistického typu spolupracovat, či dokonce kolaborovat tak, že tím fakticky vyvrátí základy vlastní ideologie. Ale stalo se! A pan Filip tak nějak - navzdory svým dosud sehrávaným mocenským šarádám - naznačuje a snaží se o jakousi sebekritiku;
• uvedená věta ukazuje na slabou důvěru v roli a aktivitu KSČM v opozici v PS, která z hlediska zkušeností a praxe naznačuje, jak slabé sebevědomí, nebo naopak, jak přehnanou důvěru ve svůj význam toto vedení KSČM mělo, a možná ještě někteří z něj mají, když si myslí, jak "bývalého spolustraníka, dnes vyučeného kapitalistu Babiše" nakonec zpracují dle obrazu svého;
• od věci není ani úvaha o dozrání souvislostí o "slavných devadesátých", v nichž sice komunisté byli výrazně odsunuti od moci výkonné, ekonomického a politického vlivu, ale měli některé souvztažnosti se svými kdysi "nomenklaturními kádry", za jejichž profily by se nemusel stydět nejeden "rodilý kapitalista" a jimž také právě v oněch devadesátých bylo máloco z jejich podivných praktik cizí. Nechci nyní čerpat z jakýchkoli dnes kolujících spisů o (na) pana Babiše. Ten základní postulát, který vedení KSČM a část zástupců v ANO s panem Babišem na čele spojuje, je MOC, která v podobě systémů (reálného socialismu i reálného kapitalismu), jak je známe z dějin Československa i Česka, korumpuje, resp. o korupci v různé podobě se opírá.

Jedna páně Filipova věta tedy nabídla k úvaze celou škálu odpovědí a souvislostí. Ukázala zároveň na to, za jakou cenu šla KSČM "do akce", na jejímž konci je pokračující úpadek organizační struktury této strany, ztráta pozic samotných aktérů tohoto sbližování s bezbřehým ANO-populismem (řada z bývalých poslanců včetně předsedy poslaneckého klubu ve svém dlouhotrvajícím lídrovství najednou na kandidátkách do sněmovny chybí!), voličský potenciál KSČM sotva sahá na povinnou hranici 5 % pro vstup do PS, v hlavách členů KSČM panuje chaos, cože se to při tak úspěšném "tahu na Babiše" stalo, že se přízeň strany propadá a hlasy zmaru uvnitř strany jsou víc a víc slyšet. Jenže bez odezvy či zpětné vazby, jak je IN říkat! Zda veřejnost tento propad vykryje z hlediska voličské přízně ke KSČM, je smyslem méně než "Hlasem volajícího na poušti".

Že souvztažnost KSČM a oligarchy Babiše ani po varovných číslech neskončila, naznačuje i třeba jen velmi nesmělý hlas páně poslance Dolejšův, který, jak už nejednou v minulosti (skoro to vypadá na neurotizující aktivitu o vlastní oběti za rádoby názorovou pluralitu v KSČM směrem k veřejnému mínění), nesouhlasně poukazuje na to, že "poslanecký klub KSČM měl spíše hlasovat pro nedůvěru."[2] (myšleno letošní červnové hlasování o nedůvěře Babišově vládě). Sám však v době hlasování odvahu nenašel a nebyl v době hlasování přihlášen, tedy stejně jako "ideoví spolustraníci". Předseda jeho strany přitom vykřikuje něco do éteru o tom, že "Opozice si to musí spočítat, potřebují 101 hlasů. A jestli to udělají jako politické gesto a nejedná se mnou žádný z těch pěti politických předsedů, tak jsou to ubožáci. Političtí ubožáci. Jestli chci něčeho dosáhnout, tak musím jednat." Čehože to vlastně pan Filip z pohledu KSČM vlastně dosáhl?

Obavy a zároveň paralýza v KSČM přetrvávají. Co je však už více než k smíchu a politování zároveň, že, pokud kdysi KSČM byla vyčítána "antisystémovost"[3], slovy páně Filipa určenými Pirátům, které jako stranu označuje za demagogickou, že "Chtějí zničit systém, který funguje, ..."[4], ukazuje, jak moc vlastně Piráti dokázali vytlačit KSČM z vlivu na mladší až střední generaci. Tedy voliče! Slyšet tato slova od komunisty Filipa 32 let po listopadu 1989 a 73 let po Vítězném únoru, myslím, že přesně v tomhle se také rozkrývá role a význam této strany v moderních, resp. post-moderních dějinách.

Myslím, že pan Filip svou roli pomalu, ale jistě dohrává. Zda bude patřit mezi ty, kteří až tolik posunuli význam KSČM "kamsi", nechci nyní soudit. Jak ale tohoto pána znám, není a nebylo tohle v mentálních silách, aby on a ti, jenž ho z jakýchkoli důvodů nakonec podpořili, posloužili jako příklady následování role a významu levice nejen v Česku.

Možná než o demagogii druhých, otázkou pro levici zůstává, jak moc se dál spoléhat na tu vlastní.

[1] Tolerance vlády odradila naše voliče. Rozhodnutí to ale bylo správné, řekl Filip, aktualnezpravodajstvi.cz [online]. Dostupné: https://aktualnezpravodajstvi.cz/2021/07/25/tolerance-vlady-odradila-nase-volice-rozhodnuti-to-ale-bylo-spravne-rekl-filip/  [cit. 27. 7. 2021]

[2] Tolerance vlády odradila naše voliče. Rozhodnutí to ale bylo správné, řekl Filip, aktualnezpravodajstvi.cz [online]. Dostupné:

https://aktualnezpravodajstvi.cz/2021/07/25/tolerance-vlady-odradila-nase-volice-rozhodnuti-to-ale-bylo-spravne-rekl-filip/  [cit. 27. 7. 2021]

[3] Tedy strany KSČM profilující se proti stávajícímu systému, tedy kapitalismu, usilující o jiný systém, tedy socialismus

[4] Tolerance vlády odradila naše voliče. Rozhodnutí to ale bylo správné, řekl Filip, aktualnezpravodajstvi.cz [online]. Dostupné: https://aktualnezpravodajstvi.cz/2021/07/25/tolerance-vlady-odradila-nase-volice-rozhodnuti-to-ale-bylo-spravne-rekl-filip/  [cit. 27. 7. 2021]

autor: H. Svobodová