K. Hoffmann: jak na Mars

Autor textu se o problematiku vesmíru zajímá dlouhodobě (mohli jste číst již v našem INFO OMMO), coby "fanda" této tématiky se s Vámi dělí o některé poznatky na toto téma.

NASA Mars Rover
NASA Mars Rover

Glosa 

na téma Vážně nevážně

... o několika sondách, které brázdí, brázdily, nebo studují našeho souseda z místa přistání.

Nejdříve trochu o Marsu. Je to nejvzdálenější kamenná planeta od Slunce. A protože má červenou barvu, byla pojmenovaná po řeckém bohu války Mars. Pod řídkou atmosférou má povrch mnoho pohoří s největší sopkou ve Sluneční soustavě, a to Olympus Mons ( 24km), ale i obrovský kaňon Valles Marineris, který, jako obrovská jizva, zaujímá ¼ Marsova průměru (více než 4000km). Velice známé jsou i polární marsovské čepičky plné ledu.

Mars nás lákal od počátků. Věřilo se i v jeho "obyvatele", které jsme si nazvali Marťany, a to pojmenování se sžilo na všechny mimozemšťany.

Pozornost na něj jsme upřeli hned s prvními dalekohledy, ale i v počátcích letů do vesmíru.

Vše začalo za studené války, kdy šlo o prestiž mezi USA a SSSR. Sovětům se nedařilo, a tak i NASA snížila na jeho zkoumání rozpočet. Na prahu nového tisíciletí se na průzkum Marsu vrhli Sověti, Američani, Indové a společně Evropa.

Jako první sonda Mariner 4 poslala prvních 21 snímků Marsu zblízka. Až v roce 1971 přistál sovětský modul a poslal z Marsu 3 snímky, ale po několika minutách se odmlčel.

Mariner 9 působil na oběžné dráze rok a zmapoval téměř celý povrch.

V roce 1975 přistáli na Marsu Vikingové (samozřejmě sondy), které už měly hledat vodu, život, ale mapovaly i počasí.

Americká sonda Mars Global Surveyor odstartovala 7. listopadu 1996 a studovala Mars téměř 10 let.

Mars Pathfinder odstartoval 4. prosince 1996 a k Marsu dorazil 4. července 1997. Cesta dlouhá 497 mil. km trvala 212 dní. Sonda obsahovala první marsovské pojízdné vozítko, které potvrdilo, že na Marsu byla kdysi tekoucí voda.

7. a 10. června 2003 odstartovaly z mysu Canaveral dvě kosmické sondy s marsovskými vozítky na palubě. Vozítka přistála v lednu 2004 na opačných stranách Marsu, Spirit v kráteru Gusev a Opportunity dohopsal do kráteru na Meridiani Planum. Spirit v roce 2008 mělo za sebou 7,5 km cest po Marsu a více než 100 000 snímků. Časem se porouchalo a stalo se nepojízdným. Opportunity pokračuje ve svém pohybu a výzkumu, ujel už na 20 km.

NASA vyslala 26. listopadu 2011 robotické vozítko Curiosity spolu se sondou Mars Science Laboratory k Marsu. Přistálo 6. srpna 2012. Do dnešních dnů ujelo okolo 50 km. Odeslalo na 250 tisíc snímků, a pracuje dodnes.

Velký vizionář Elon Musk je pro rudou planetu již mnoho let zapálený a veškeré své dolary věnuje pro dobytí Marsu, jeho zalidnění a veškeré kroky, které činí, k tomu úspěšně směřují. Slibuje vybudování stálé základny a osídlení okolo roku 2030.

Tak, toť vše v dnešním Vážně, nevážně o sondách na Mars.

A příště se můžete těšit na naši Pekelnou příbuznou Venuši.