Spletitost názorů a úvah na téma cizinců v ČR

před volbami se názorově zvedají stavidla celého spektra názorů, včetně podpory, odsudků či úplného odmítání, resp. zákazů o pobývání cizinců u nás. Ať už souhlasíme nebo ne, myslíme si tzv. své, pohybu osob nikdo nezabrání a nezákonné konání se neřídí etnicitou. Důvody jsou vždy sociální, ekonomické, politické, často i psychosociální. Vše spolu souvisí a nikdo se jen tak z plezíru nevydá do neznámé země, pokud v té své má prostředí k tomu, aby se realizoval a mohl žít důstojný život. Zda apriori škodit je jistě k diskuzi, ale řada států vznikla a funguje díky vysoké etnické rozmanitosti, která spolu tvoří celek a může fungovat. Zákony přitom musejí dodržovat všichni, pokud se tak neděje, není příčinou původ, ale konkrétní porušení zákona, pravidel a norem společného nažívání. 

K zákazům, sankcím a další represi se uchylují systémy, které již v zárodku často pracují s předpojatostí a tu tak či onak ve společnosti pěstují, nehledají řešení, ale potvrzení své absolutní převahy nad jednotlivcem a jeho právy. Trestat je vždy třeba konkrétní porušení zákonů a neudělovat výjimky jen proto, že dotyční jsou z té které země. Připravenost systému, jak čelit trestné činnosti nebo záměrnému vyvolávání násilí, je o připravenosti každého z nás, společně vytvářet tlak na systém, aby konal a výsledky vždy otevřeně předkládal do veřejného prostoru k posouzení. Neexistují jednoduchá řešení a zákazy mohou působit přechodně, trpělivá práce a výchova jsou proces, na němž se musí podílet většina. 

Pokud před řešením sociálních a ekonomických problémů s politickými důsledky upřednostníme populismus výkřiků a manipulací pudovou a instinktivní složkou lidské povahy, dojdeme k zákonitým a nevyhnutelným násilným konfliktům, jejichž směřování ohrozí na zdraví a životech většinu z nás.

/hs/

Některé statistiky z ČR hovoří z poslední doby takto ... 

Mezi českou veřejností panuje nejčastěji názor, že by cizinci měli mít možnost dlouhodobě pobývat v ČR, ale za splnění určitých podmínek
(87 %), pro možnost pobytu bez podmínek se vyjádřilo pouze 7 % dotázaných.
Podle necelé poloviny (48 %) dotázaných by měl být každému, kdo má v úmyslu přijít do ČR a žít zde, tento krok umožněn. Souhlas je ale v naprosté většině váhavý. Opačný pohled vyjádřil stejný podíl (48 %) české veřejnosti, přičemž je ale patrný výrazně vyšší podíl rozhodně odmítavých odpovědí.
V názoru na přiměřenost počtů zde pobývajících cizinců se česká veřejnost dělí na dvě podobně velké skupiny. Polovina má za to, že zde žije přiměřené množství cizinců (51 %) a více než dvě pětiny (43 %) naopak zastávají názor, že zde cizinců žije příliš mnoho. Pouze 2 % zastávají názor, že v České republice žije málo cizinců.
Přátele a známé z řad cizinců, žijících v ČR má 54 % Čechů, nejčastější jsou přátelské vztahy s cizinci u vysokoškoláků a věkové skupiny 20-29 let.
Součástí výzkumu byly i dotazy na vnímanou legitimitu sedmi uvedených důvodů k dlouhodobému pobytu cizinců v České republice. Všech sedm dotazovaných situací vnímaly za legitimní důvod pro dlouhodobý pobyt více než tři pětiny českých občanů. Nejvíce přijímaným důvodem bylo studium či praxe (souhlasilo 89 %), následovalo zdůvodnění válkou, hladomorem či přírodními katastrofami v domovské zemi (81 %) a dlouhodobý pobyt kvůli zaměstnání (78 %).
Naopak čtvrtina a více dotázaných nepovažovala za legitimní důvod pro dlouhodobý pobyt cizinců pronásledování v domovské zemi z náboženských, rasových, politických nebo podobných důvodů (25 %), podnikání (28 %) a více než třetina nesouhlasí s prostým preferenčním zdůvodněním, že se zde potenciálnímu novému obyvateli líbí a chce zde žít (35 %). zdroj: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/ostatni/44-vztahy-a-zivotni-postoje/6146-nazory-verejnosti-na-usazovani-cizincu-v-cr-kveten-2025