V lednu a únoru si připomínáme 55. výročí od úmrtí Jana Palacha a Jana Zajíce

"Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí."

Tato slova mají naprosto konkrétní podobu, protože zlo má téměř vždy konkrétní podobu. Na to bychom měli myslet vždy, když víme, že se děje někomu, někde jakékoliv bezpráví, a že je naší povinností snažit se konat tak, abychom dokázali vzniku zla předejít, resp. být připraveni odstraňovat jeho příčiny, ať už slouží jakýmkoli zájmům či dokonce s nimi někdo v duchu svého profitu manipuluje.

Oběti takto mladých lidí vždy otřesou ostatními, ať už burcují nebo jen vedou k jakémusi vnitřnímu neklidu, úvahám, proč tito lidé jednali, jak jednali. V čem byl ale zcela jistě přesah významu takto fatálních obětí, bylo to, jak ztělesnil absurditu té doby a především úpadek systému, který byl ochoten posloužit moci a těm, co jí zneužili proti vlastním občanům. Přitom byli ochotni a svolni hovořit o blahobytu, zájmech lidu a skrze nastrčené figurky své odpůrce hanět, šikanovat, ba dokonce usilovat o jejich životy.

Zkusme i s odstupem více než půlstoletí věnovat tichou vzpomínku činu, který nezapadl, protože systém, který dohání své občany k takovým krokům či manipuluje náladami lidí, aby je vehnal do válek, aktů terorismu, ale i do cíleného ohlupování a snižování kulturní a sociální úrovně nemá právo na existenci nebo dokonce jakési restaurování "časů minulých".

Mějme na paměti minulost a poučme se pro přítomnost.

H. Svobodová