Píše se v diskuzi u komunistů: "Komunista obdivující pracovitost miliardáře a asi největšího "vykořisťovatele" v této zemi - to je pokrok."

Ale neděsme se … Věřit, a bez znalosti věci, že komunisté či KSČM vůbec jsou něčím, čeho bychom se měli bát kvůli "děsivosti ideologie", která je v tuto chvíli "mimořádně ničivým" - lapidárně řečeno - velkým zjednodušením.

Tedy opět pár poznámek. 

  • českou společností kromě nastupujících velkých veder, kterých už se neděsí ani moderátory počasí na čt 1 - mě osobně ano (není důležité! Pro udržitelnost systému lidského společenství však ano. A bije se na poplach, navzdory Institutu Václava Klause.) - zmítá "střet zájmů českého premiéra A. Babiše. Objevil se totiž dlouho očekávaný komentovaný výsledek auditu a šetření evropských institucí, který konstatuje, že pan premiér se ve střetu zájmů nachází. Tedy on se v nich nachází dlouho, on s tím střetem totiž do té politiky šel, aby ty "svoje zájmy" vypartikuloval co nejvýhodněji (tak to lze tlumočit očima politiky některých zástupců za KSČM);
  • již dlouho se kloním k názoru, že pan Babiš "vypartikulovaný" také zájmy části polistopadové 1989 levice, deskriptivně blízký populismu coby nepsanému programu těch, kteří tak či tak od staré levice odpadli - viz stávající prezident ČR - či těmi, kteří prostě jen hledají personu, k níž by se přichýlili, protože polistopadový vývoj ukázal, že být v zákrytu s těmi jako Havel, Klaus či nyní Zeman je lepší, než mít vlastní názor, vlastní konání, program a dokonce jeho prosazování.  P. S. nyní myslím to naivní - že tomu skutečně věří a chovají se podle toho. 

  • tedy prosazování, které pouze "nepartikuluje" zájmy partaje a jejích některých straníků (jak to vidí v KSČM...);

  • "problém Babiš" totiž v tento čas není jen problémem jeho pochybení, zneužití atd., je právním, politickým, kulturním a obecně lidským problémem těch, kteří disponují prostředky, díky kterým si mohou dovolit téměř vše... Snad jen život a smrt si - naštěstí - stále zachovávají právo "první volby";

  • "komunisté, lidé zvláštního ražení" - označení vzešlo z jejich řad - nejenže nezvládli vývoj k listopadu 1989, oni "porodili řadu příšer", které po listopadu 1989 vystoupali k moci, i když se se "svým vlastním vězněm ztělesněným Havlem" nesnesli a nemohli snést, a především se s ním nevyrovnali. Přesto jim to nebránilo přijmout společný jakýsi generální pardon, co a jak naložit s těmi, kteří měli, a také nesli odpovědnost za další vývoj a jeho kvality. Dodnes se v některých úvahách objevují sentence o tom, nakolik byla celá podstata listopadu 1989 jen "divadlem pro skupiny mocí nadržených", kteří byli do té doby přehlíženi, stejně jako po listopadu 1989 se chovali nikoliv nepodobně těm před ním. Dovolím si poznamenat: pořád tu jde o "lvi a lišky", a Machiavelliho postulát sotva kdo překoná;

  • a co se tedy má stát a co se možná stane? Státy východní Evropy, tedy té části, která patřila, a mimochodem stále patří, do sovětské/ruské sféry vlivu se nedokázaly vyrovnat s novou výzvou let devadesátých, a tedy jejich pokračováním až do současnosti. Pokud Rusko na čele s Putinem smýšlí, že skrze své "trójské koně" zničí EU zevnitř - ano, i tato varianta se děje. Vše je zkrátka možné. Co je však jisté, že osobní ambice jednotlivců velmi intenzívně převládají - ať už se podíváme na Orbána, "dohasínajícího" Zemana, "hysterického" Babiše či rádoby kalkulujícího Filipa. Nezapomeňme ani na pana "přistěhovalce" Okamuru, který se jako "popouzené nedospělé dítě" spojí s těmi, mezi nimiž možná dosáhne na kliku otevíraných dveří do ještě vyšší politiky, bude však vždy čekat dál, až mu to někdo dovolí;

  • a co na to občan? Jak se s tím vším má poprat občan volič, který by taky rád z toho všeho něco měl, protože to mít - filozof a psycholog E. Fromm s jeho být/mít by mohl jásat nad tímto "materiálem" - přičemž volit je jeho jedinou devízou, s níž de facto promlouvá do velmi kalných vod nejen české politiky, je stále nezbytnou součástí záměrů těch, kteří realizují své zájmy v politice, a že pan Babiš to předvedl na "výbornou"!;

  • a tak snad zatím na závěr... premiér Babiš a "mentalita naší doby" je vizitkou časů, které žijeme a jestli jsme skutečně jimi tak nadšeni, tak si dovolím tvrdit, že předlistopad 1989 nás příliš nepoučil a zatím jsme ani nenakročili k tomu, že se učit chceme;

  • prostě vegetujeme jako jiné organismy, a nedivme se a nezlobme se na jiné, pokud to chtějí také;

  • jak moc se jako lidský druh lišíme postačí zrcadlo... Zbývá pochopit, co v obrazu v něm vlastně vidíme.

/HS/