Otevřít by měly všechny školy bez rozdílu

Předkládáme názor na aktuální téma učitele Mariana Dancsa ze ZŠ Janov u Litvínova.

Znovuotevření školských zařízení je ve znamení chaosu a nejasných pravidel, se spoustou otazníků jak pro rodiče, tak pro ředitelé škol. Školy se budou muset vypořádat s přísnými bezpečnostními opatřeními v podobě 1, 5 - 2-metrových odstupů mezi žáky, nošením roušek, shlukováním dětí během přestávek, včetně těch svačinových a obědových. Nelehký úkol budou mít i učitelé, kteří budou zajišťovat výuku v přímém vyučovacím procesu a k tomu navíc pokračovat v distančním vzdělávání. 

České školství se dlouhodobě potýká s nedostatkem učitelů a k tomu je třeba vzít v potaz další proměnou, která výrazně ovlivní plynulý chod školských zařízení, a to vysoký věkový průměr (průměrný věk 47 let, dle statistiky MŠMT). Ten může řadu pedagogů ze zdravotních důvodů odsunout na seznam osob tzv. ohrožených. Vyučující by pak museli nahradit například asistenti pedagoga, vychovatelé a další pedagogičtí zaměstnanci, což se v některých případech již děje.

Vládní opatření se nesmí stát fraškou znehodnocující vzdělávací systém. Statistiky ukazují, že se většině žáků podařilo úspěšně zapojit do distanční formy vzdělávání. Na druhou stranu je třeba zmínit, že se školám nepodařilo spojit s více než 9500 žáky základních a středních škol. Nejsložitější situace je zejména ve vyloučených lokalitách, kde většina rodin nemá internet, ani počítač. Žáci tak mají nízkou motivaci ke vzdělávání a ještě menší podporu ze strany rodin. V tomto smyslu nám koronavirová pandémie ukazuje, jak veliká je sociální nerovnost v jednotlivých krajích a že rovný přístup ke vzdělávání nemá každé dítě. Chceme-li, aby se sociální nerovnost dál neprohlubovala, je třeba školy otevřít pro všechny žáky. Dobrovolná účast ve školách velmi negativně ovlivní především děti a mládež ve vyloučených lokalitách. Ztráta motivace ke vzdělání bude mít vliv na jejich budoucí život a pracovní uplatnění.