· Jak by město mělo využít v následujících letech atraktivity jezera Most?

Myslím, že v tuto chvíli má stávající vládní mostecké uskupení, a nemyslím, že by po příp. vítězství ve volbách chtělo měnit, zřejmě o využití jasno. Není od věci, že se hovoří především o rekreačním a volnočasovém využívání, včetně prodeje pozemků (čili o budoucí výstavbě) kolem jezera, parkovištích apod. Vím, že se ale uvažuje o projektech typu "zeleného vodíku" či solárních panelech, což lze na jedné straně uvítat z pohledu vizí s alternativními zdroji energií. Ale na druhé straně je třeba brát v potaz především životní prostředí a udržitelnou kvalitu života pro lidi i přírodu. Jezero Most coby přírodní rezervoár rostlin a živočichů skýtá perspektivu biodiverzity a její další podporu z pohledu zdejší krajiny, která se postupně vzpamatovává z dlouhodobé extenzity využívání a těžebních zátěží. V tomto smyslu vidím nutnost takových projektů a přístupů, které by podpořily především životní prostředí v okolí jezera před těmi, které jen nahradí jednu zátěž novou. A nová výstavba objektů, hlavně parkovišť, s nimž se již začalo, a přísun dalšího betonu do krajiny nejsou cestou vedoucí ke zlepšení. Zcela určitě je tu prostor pro vzdělávací a výzkumné aktivity ve spolupráci např. se školami, vědeckými institucemi i laickou veřejností. Podpořili bychom stálý aktivní monitoring jezera Most a okolí, aby se upozornilo a zabránilo příp. zhoršování prostředí. To vše by šlo skloubit s dobrovolnými i profesionálně zaměřenými kroky, určitě náležitě oceněnými. Konec konců jezero Most je významnou součástí celého Ústeckého kraje, a také ve spojení s dalšími vodními plochami v okolních okresech.

· Jak byste zlepšili situaci u bloků 100, které jsou z hlediska pořádku a bezpečnosti nejproblematičtější částí Mostu?

V prvé řadě bychom usilovali o zjištění a přehled lidí, kteří aktuálně v daném bloku žijí, jsou-li hlášenými nájemníky, jaká je vlastnická struktura v této lokalitě apod. Od toho by se odvíjel další postup a přístup k těm, kdo tam žijí a jsou příp. hlášeni jinde. Využili bychom k tomu spolupráci především Okresní správy sociálního zabezpečení, Úřadu práce a policie, bylo-li by třeba. Na základě těchto zjištění by se stanovila rizikovost a řešení, s nimiž dle zákona může město pracovat a příp. také sankcionovat ty, co v této lokalitě zákony jen porušují a zneužívají nepřehlednost situace. Chápeme, že jsou občané okolí tohoto bloku nespokojeni, ale jinak než společným postupem a neustálou pozorností se problémy v lokalitě řešit nedají. Jistým krokem mohou být i dotované aktivity (úklid, čistota a zlepšení vzájemného spolunažívání, průběžná intervence) samotných tam žijících občanů, aby měli zájem sami pozitivně působit na své okolí, ne být jen závislými na sociální pomoci a terčem odsudků svého okolí.

· Měla by se Městská knihovna přestěhovat do budovy Repre a proč?

Otázka stěhování městské knihovny je především otázkou kvality a vhodnosti daného objektu a místa. Stávající umístění knižního fondu je ozkoušené a má své opodstatnění, ceněné mezi občany Mostu a okolí z hlediska dostupnosti a určitého pozitivně zažitého stereotypu. V tomto smyslu znějí hlasy hovořící proti stěhování do budovy Repre, což bylo podpořeno i peticí občanů. Přitom si je třeba ujasnit např. několik otázek: co by se v případě stěhování stalo se stávající budovou knihovny, je už dořešeno vlastnictví pozemků pod budovou Repre, není náhodou tlak vedení města na přestěhování knihovny jen dalším pokračováním "podivného rozhodnutí" o prodeji s odůvodněním jakési rekonstrukce budovy Repre z června 2010 (někteří pamětníci této záležitosti jsou totiž stále ještě na stávajících kandidátkách pro podzimní komunální volby v Mostě). Vzhledem k těmto okolnostem a stavu veřejného mínění ohledně stěhování knihovny bychom se přimlouvali za uspořádání místního referenda o přestěhování městské knihovny. Nebráníme se jistě rekonstrukci stávající budovy knihovny, aby co nejlépe sloužila čtenářům, příp. i některých jejích proměn v multifunkční prostředí vědění, zájmů i zábavy.

· Mělo by město dál vykupovat byty ve vyloučených lokalitách a proč?

Především je třeba si odpovědět, zda existuje koncepce o vztahu mezi výkupem bytů a záměry o vývoji ve vyloučených lokalitách. Jde totiž o to, aby se především snížily příčiny vzniku dalších vyloučených lokalit. Naše hnutí v této souvislosti podporuje především koncepci sociálního bydlení a tlak na eliminaci obchodu s chudobou v jakékoli podobě. A že ani tolik zdůrazňované "družstevní vlastnictví" " toto neřeší, je v Mostě zřejmé. Pokud je výkup bytů součástí koncepce města, jak negativním sociálním jevům bránit, je možné dát výkupu podporu a pracovat na řešení, jak s těmito byty naložit, aby dál sloužily především sociálně potřebným, kteří se jen nezatíží dalšími dluhy a rizikovými faktory, což v Mostě s ohledem na sociální situaci není vůbec těžké. Výkup bytů totiž sám o sobě není koncepce, je třeba vědět, jak s nimi naložit, aby neposloužily jen další spekulaci a obchodu s chudobou. Naopak pomohly lidem získat důstojné zázemí a důvody v Mostě zůstat, pracovat a žít. Pomoci by mohly legislativní úpravy a možnost, aby i společenství vlastníků bytových jednotek mohla volné byty kupovat a efektivně s nimi hospodařit, než se daří městu či kontroverznímu mosteckému družstevnímu molochu, který připomíná spíše dřívější PBH než stavební bytové družstvo. 

(otázky zaslal ČRo Sever na adresy kandidujících subjektů)