Marian Dancso s nedávnou vzpomínkou na oběti romského holokaustu

Dne 2. srpna 2025 jsem se v pražském Atriu Žižkov zúčastnil pietního aktu Leperiben, věnovaného památce romských obětí holokaustu během druhé světové války. Tento den připomíná tragédii z roku 1944, kdy nacisté v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau zavraždili více než 4 300 romských mužů, žen a dětí. Název Leperiben v romském jazyce znamená "vzpomínání".

Akci uspořádala organizace Ara Art a její součástí bylo scénické vyprávění příběhu Alžběty Demeterové v podání herečky Pavlíny Matiové (hudební a divadelní vystoupení).

Příběh přeživší Alžběty Demeterové nám přiblížil krutý osud devítičlenné rodiny od okamžiku jejich deportace až po osvobození. Vzpomínala, jak byli odvezeni spolu s dalšími členy širší rodiny do tábora, kde je od sebe oddělili, muže poslali na jednu stranu a ženy na druhou. Popsala zimu, hlad, fyzické týrání a strach, který provázel každodenní život. Zlomovým okamžikem bylo varování vojáka, aby nikdo nepřiznal, že je nemocný – nemocní totiž nebyli odváženi do nemocnice, ale na smrt. Rodina jeho radu poslechla a díky tomu přežila, zatímco ti, kteří uvěřili slibům o léčbě, se už nikdy nevrátili.

Příběh doprovázelo hudební vystoupení a písně s přímou vazbou na toto období, z nichž některé vznikaly přímo v táborech, a Romové je zpívali jako projev soudržnosti a naděje.

V závěru pietního aktu následovalo čtení jmen romských obětí holokaustu, kterého se spolu se mnou zúčastnili také Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva, Cyril Koky, odborný referent pro národnostní menšiny Středočeského kraje, spisovatelka Stáňa Miková, umělkyně Tamara Mojzes, ředitel organizace Ara Art David Tišer, výtvarnice Lidija Mirković a právnička Úřadu veřejného ochránce práv Zuzana Gáborová.

Atmosféra večera byla tichá, soustředěná a prodchnutá respektem. Čtení jmen se stalo symbolem živé paměti, která připomíná tragické události druhé světové války a varuje před opakováním podobných zločinů.

Holokaust Romů zůstává bolestnou kapitolou evropských dějin. Přestože se formy útlaku v průběhu času mění, podstata nespravedlnosti přetrvává.

Historie nás učí, že cesta k tragédiím často začíná zkreslováním faktů, šířením předsudků a vytvářením obrazu nepřítele.

Před blížícími se parlamentními volbami proto musíme být obezřetní vůči politickým strategiím, které staví na strachu a rozdělování společnosti.

Stačí si připomenout předvolební kampaně, v nichž byly Romové zobrazováni prostřednictvím plakátů a sloganů způsobem, který posiloval negativní stereotypy. Takové postupy nejsou nevinným politickým marketingem – jsou varováním, že rétorika založená na strachu a nenávisti může znovu otevřít cestu k nespravedlnostem, před nimiž nás má minulost varovat.

/vkládáme odkaz na celou akci/