Násilí, rasově motivované ataky a zvůli oficiální moci je třeba odmítnout
Události a jejich vývoj, které právě probíhají v 75 městech USA ukazují na dlouhodobě kumulované problémy americké společnosti. Jejich projevy "vyhřezly" v souvislosti s tragickou smrtí černocha George Floyda. Jeho bezprostřední příčinu úmrtí lze s velkou pravděpodobností spojit s konkrétní osobou policisty, tedy zástupce oficiální moci, jenž byl za některé přečiny trestán již vícekrát v minulosti, přesto se jich dopouštěl opakovaně a i nadále byl v řadách policie. Zřejmě jako strážce pořádku a taky bezpečnosti a práv občanů. V případě černocha George Floyda však konal v rozporu s jeho právy občana, dokonce je omezil s následkem úmrtí. To je jeden z aspektů zvůle konání oficiální moci vtělené do konkrétní osoby policisty. Jeho osoba je však jen částí celé škály problémů, s nimiž se USA potýkají a které se umocnily s nástupem D. Trumpa do funkce prezidenta.
Mám na mysli především:
- ekonomické problémy USA umocněné stávající koronavirovou pandemií, která ukázala nepřipravenost amerického zdravotního systému, i když lidé v něm zaměstnaní se mohli snažit sebevíc zachraňovat další lidské životy;
dalším problémem je politicko-kulturní a sociální prostředí, z něhož evidentně těží různě homofobně a militantně laděná uskupení sahající do různých pater americké politiky (extrémně pravicová americká scéna naprosto otevřeně vyjadřovala podporu volbě právě D. Trumpa). Nelze ani dnes vyloučit její zprostředkované zásahy do podněcování rasově motivovaných násilných ataků, stejně jako sympatie části policistů k extrémní pravici;
v neposlední řadě jde o osobu samotného prezidenta Trumpa, jeho prohlášení směrem ke stávajícímu dění a jeho ignorování příčin tohoto vývoje;
dovolím si v této souvislosti připomenout slova Nicka Bryanta, amerického zpravodaje stanice BBC: "Aktuální nepokoje jsou nejrozšířenější a nejdivočejší od násilných střetů po zavraždění Martina Luthera Kinga v roce 1968". Nejen toto vyjádření ukazuje, že se USA ocitly v krizi nejen "koronavirové pandemie", jde o krizi společnosti skrze vnímání základních lidskoprávních hodnot, selhání politických elit a s krizí se potýkajícího sociálního a ekonomického systému;
bude jen další "systémovou prohrou", pokud se tento stav prezident Trump bude snažit dále využívat k eskalaci, kdy s použitím armády a svou neúměrnou snahou o opakované zvolení zneužije vývoj k propagaci vlastní "autoritářské moci" vyrůstající na troskách kdysi k demokratickým základům se hlásícím vznikajícím Spojeným státům americkým, a to tak, jak se o ně zasadili nejen "otcové zakladatelé", ale především osadníci, včetně těch, co se později vymanili z otrokářství, černošské či hispánské etnikum aj. - a ukázali na smysl perspektiv dalšího demokratického vývoje nejen pro USA. Ten stávající ukazuje na to, jak právě "elitářské poměry" mohou pozitivní záměry zdevastovat a pouze vytěžovat ve svůj prospěch.
H. Svobodová