K výsledkům parlamentních voleb na Slovensku

U jedněch rozčarování, u druhých radost... 

Tak by se dalo stručně reagovat na výsledky voleb u našich slovenských sousedů.

Jako politický subjekt, který ve své více než desetileté pouti politickým prostředím v ČR, víme, co vše o výsledcích voleb rozhoduje. 

V prvé řadě je třeba ocenit významnou volební účast - 68, 51 %, což ukazuje na důvěru slovenských občanů v demokratický nástroj, tedy volby. Zároveň z dostupných informací vyplývá, že společnost na Slovensku je výrazně rozdělená a není vyloučeno, že vítězství Směru-SD Roberta Fica není jednoznačným signálem o tom, že občané mají jasnou představu o tom, co si jako změny představují a chtějí. A že Ficův Směr-SD ví, jak změn dosáhnout a nezpůsobit ještě větší destabilizaci a problémy země. V jistém smyslu může "slovenská volba" ukazovat na hledání jakési jistoty vůči chaosu, který na úrovni tamějších politických a vládních struktur elity rozpoutali. 

Nemyslím si, že jsou důvody z výsledků voleb na Slovensku jásat. Nejde o vítězství alternativy, dobrých řešení a garance úspěchů, které by mohl Směr-SD zajistit. Nechci nyní detailněji rozebírat všechny možné důvody, proč tomu tak je, ale jeden uvedu - moc, resp. její zneužívání spojené s osobou R. Fica a jeho stranického a podporovatelského okolí nemohou být garancí změn především ve vztahu k právnímu prostředí, dodržování zákonů a skutečné transparentnosti politiky, aby se společnost dokázala pohnout žádoucím směrem (Směrem).

Buďme však realisté a nenazírejme na reálné společenské procesy jako na něco fatálního a neměnného , protože realita je fenomén, který je příčinou i realizátorem změn, a především v ní žijí a fungují občané, často navzdory autoritářským snahám jednotlivců či uskupení. Dále, Slovensko- navzdory oprávněné kritice politiků a jejich výkonu moci- má demokratické instituty moci a je součástí mezinárodních demokratických institucí. Odpovědnost je tedy věc sdílená a také nutně hodnocená.

A ještě poznámku na závěr. Kriticky je třeba se odkázat směrem k tzv. exit pollům, které spíše smutně až s dávkou karikatury ukázaly na virtuálně pojatou realitu v konfrontaci s realitou, která se přeci jen více spoléhá na poněkud jiné hnací faktory, jakými jsou emoce, aktuální rozhodování, individuální nasazení, prostředí apod. 

A na závěr... Přejme si všichni, ať Slovensko ustojí to, co na sebe vzalo z hlediska výsledků voleb. Ač to část západní Evropy může nahlížet s odstupem a třeba i přezíravě, jde totiž o další vývoj v celé Evropě, která potřebuje stabilitu a perspektivu dalšího směřování. A řešení jsou stále jen velmi nejistá.

H. Svobodová