K cestě M. Vystrčila, předsedy Senátu P ČR na Tchaj-wan
Cesta M. Vystrčila již jako plánovaná vyvolávala emoce. Nyní, po svém uskutečnění je některými autoritami ČR zpochybňována, místy předvolebně až nenávistně srážena, v čemž vyniká premiér Babiš a "poklonkující ritualizující" komunisté, včetně prezidenta.
Ponechme v tuto chvíli stranou emocionální výlevy, psychická rozpoložení a "únavu některých biologických materiálů" v nejvyšších státních funkcích. Ať tak či tak návštěva M. Vystrčila neporušila ani mezinárodní právo, ani nepoškodila lidská práva, natož aby pošlapala demokratické postuláty, tak jak jsou - stále ještě -mezinárodně uznávány, a v řadě případu váží taktéž demokratické uspořádání v ČR.
To, že Čína má s Tchaj-wanem "zvláštní status" = "zvláštní správní oblasti Čínské lidové republiky" (jedna země - dva systémy), ani to Vystrčilova návštěva nenarušila. Ostatně status Tchaj-wanu v současnosti není odpovídajícím způsobem právně definován.
Pokud bychom řešili vývoj kolem této cesty z pozice "trpaslíka a obra", role trpaslíka v tomto vztahu je jasná, ale nemusí být definitivní, protože právě trpaslík by se neměl vydávat na pospas žádnému obru, ale vystupovat jako suverénní země. Zástupci naší politické scény, kteří se vyjadřují ať už přímo či nepřímo proti návštěvě M. Vystrčila spíše podtrhují trapnost celé věci s ohledem na ideologické předpojatosti, rádoby námi přednastaveného našeho postoje v evropském kontextu - např. EU vs Čína apod. Nikdy však nebude moci ČR hrát tuto roli bez koordinace s dalšími zahraničními partnery.
Delegace vedená M. Vystrčilem se vyjádřila o úspěšnosti cesty s ohledem na ekonomickou podporu a zainteresovanost obchodních vztahů mezi Tchaj-wanem, a např. ekonomickými subjekty. Pokud jde skutečně o profit a celkový efekt návštěvy, kritizujme význam této cesty až poté, co se - třeba ze strany Tchaj -wanu - dané záměry nezadaří realizovat. A buďme skutečně více pragmatičtí než ideologičtí a volebně populističtí. Za již naprosto nepřijatelné mi přijde ono premiérovo či komunistické kopání do politických konkurentů, s nimiž tak či tak musíme řídit loď v podobě ČR v rozbouřených vodách, na nichž se snažíme udržet kurz a zřejmě i nadále budeme muset.
H. Svobodová