H. Svobodová: Není vlajka jako vlajka, dokonce ani ta Babišova

Co na to říci nebo o tom radši ani nemluvit? Ale premiér si začal.

Takže možná to opravdu některé mohlo tzv. vzít za srdce, když premiér Babiš ve svém novoročním připomenutí vyzval k legislativnímu návrhu, který se týká státní symboliky, tedy vlajky. Navrhl, aby byl 30. březen ustanoven jako nový významný den – Den české vlajky.

Jenže, co se děje tzv. bez příčiny? Osobně ctím spíše Leibnizův zákon dostatečného důvodu, tedy mi to nedá, ptám se, hledám a snažím se pochopit motivaci. A tu lze vidět jedině v souvislostech, subjektivních, ale především objektivních. A jak se sněmovnou pohybují různí "poradci", trousí svá moudra, to by bylo, aby nebylo.

Babiš není historik, není ani sociální vědec, stal se politikem-populistou, co může mít poradce na to či ono. A všechno i každý má tzv. svou cenu. Podnět, který z toho Babišovi vykreslil část projevu, ukazuje, že 30. 3. 1920 byla oficiálně uzákoněna podoba československé vlajky (ta, co nám přetrvala do současnosti, tedy i po rozpadu federace).

Jak tento záměr číst? Na první pohled další významný den, a co? Jenže Babiš a jeho okolí má spoustu poradců, dokonce si myslím, že někteří fušují napříč stávající koalicí. No a před hnutím ANO stojí nelehké měsíce s přerozdělováním financí, aby to nakonec vše vypadalo, že sliby dané voličům přeci "plníme".

A tak zatímco Okamura ukrajinskou vlajku ze sněmovny už sundal, Babiš českou vlajku naopak tzv. vztyčí. A nejde jen o nějaké vztyčení. Tohle totiž má nejednu, nikoliv nemožnou souvislost a kontext. Celé se to tváří jako národní suverenita a projev vlastenectví, skoro mě napadá, že ani školy v tom nezůstanou stranou a dojde i na RVP. Zatím se občanům doporučuje nosit odznak na klopě, aby se "nebáli dát najevo, že jim na naší zemi záleží". Nevím, jak tato výzva bude fungovat u těch, co klopy prostě na svém běžně nošeném oděvu nemají. Ale možná bude stačit klíčenka…

Ale co všechno československé a české dějiny už snesly. Když se řekne v historickém kontextu československých dějin slovo vlajka a její smutně burcující význam, pak tu máme také hnutí Vlajka (oficiálně Československý nacionálně socialistický tábor), které vzniklo v r. 1930 jako nacionalistický klub, česká fašistická kolaborantská organizace, která se postupně radikalizovala a vyzývala k otevřené spolupráci s nacisty, resp. vlastenecké sebeprosazení. Hnutí, resp. stejnojmenný časopis spustila část intelektuálů VŠ v r. 1928. Co je "zdobilo"? Radikalismus, autoritářství (silná osobnost v dějinách, a že se jich tu v Čechách snaží nemálo). Nesouzněli s Masarykem, dokonce ani s Benešem, byli antisemitští, proti komunistům (jenže to bylo tenkrát, dnes se vyjadřování KSČM, potažmo Stačilo! a jejich mluvčích, tedy ta nacionalizující stará dobrá levice s tou extrémní pravicí nakonec shodne). Problém je s hlavním řečníkem, v době předválečné republiky to byl Jan Rys Rozsévač a další, dnes nemá zcela sjednocenou aktualizovanou verzi. A sázka na blogera z "horní dolní" před podzimními volbami neStačila!

Druhá republika od r. 1938 v myšlenkách "vlajkařů" zvažovala obdobu fašistického režimu v Čechách, převrat, ataky židovských objektů. To je dnes v českých poměrech poněkud komplikovanější, snad až na národní demokraty A. B. Bartoše. No ano, přesně ten "Adam B. Bartoš, který maturoval s vyznamenáním na gymnáziu a pak s výborným prospěchem získal diplom na Misijní škole M. L. Zinzendorfa, pracoval před lety jako novinář. Pak na svém blogu začal sestavovat seznamy "pravdoláskařů" a Židů v české společnosti." (zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nejhlasitejsi-cesky-antisemita-utrzil-za-nenavistne-knihy-pres-milion-spocitala-policie-28238). A jak jinak, s podporou V. Klause, a s nekomentovanou pozvánkou z Hradu v době "panování" M. Zemana.

Za pozornost stojí organizační struktura Vlajky, tzv. Svatoplukovy gardy. A nyní mi neodpusťte poznámku ze současnosti o dnes existujícím Spolku Svatopluk https://svatoplukzs.cz/ a jeho např. cvičeních na podporu "bojové morálky mužstva". Přeci není fašismus jako fašismus, někteří ekonomové-zastánci namítnou, no korporativismus, ten systém, co zohledňuje zájmy různých společenských skupin, a třídní boj vlastně nebude třeba (to, kdyby je chtěl někdo spojovat s tou "bolševickou" větví, tedy ne Svatoplukovou).

Ony historické Svatoplukovy gardy byly polovojenskou strukturou – uniformy (černé košile), asistovaly při transportech do koncentračních táborů, bojůvky a cvičení záloh. Dosáhly počtu více než 10.000 členů.

Celá tahle česká historická snaha o vymanění se z povědomí malosti skončila rozpuštěním Vlajky v r. 1943. Po r. 1945 byli vůdcové postaveni před Národní soud. V r. 1946 byli vedoucí funkcionáři za velezradu a kolaboraci s nacisty popraveni.

Ptát se na motivaci a důvody Babišova snažení, shrnu:

• pro Babiše je nacionalismus marketingový nástroj, ne cíl, tedy v Babišově pojetí je vlajka symbolem (s historickým odstupem možná o to manipulativnějším) odporu např. vůči Bruselu a podpoře vlastního mocenského potenciálu;
• Babiš sám zřejmě začínal jako liberál, dnes je na úrovni maďarského Orbána;
• nacionalismus se v jeho zacházení jeví jako laciné marketingové palivo, kterým lze zmanipulovat a dál polarizovat společnost;
• pokud srovnáme historické hnutí Vlajka, pak tato byla smrt přinášejícím nástrojem části domácích nacionalistických elit, zatímco Babiš a jeho okolí si pohrává s historií jako marketingovým produktem, z něhož se vyjme hodící se symbolika s cílem technokratické manipulace moci a vlastního postavení v ní.

Ať tak či tak, Babišova politická cesta není řešením, je to jen jeden ze způsobů mocenského vládnutí elity, kterou můžete zvolit, ale ne se s ní spokojit.