Co dělat v této hektické době?

Určitě nepodléhejme zdánlivě jednoduchým a lákavým řešením... Mýty jsou součástí lidské civilizace od těch prvních po tu současnou. Ta co tedy? Jak z toho ven? Není zcela jistě cest zpět, ale ani kupředu vám nikdo jistotu nezaručí. Neexistuje žádný Centrální mozek lidstva, který řekne co a jak dělat. Jsou ale jistá pravidla, ba dokonce stereotypy, které lidstvo ozkoušelo léty či dokonce staletími. Mytí rukou se často osvědčuje, podávat si ruce, jen abychom dostáli jakési "falešné konvenci", když někde uvnitř víme, jak moc se nám to přitom "ekluje", je především klamáním sebe sama. Skoro nikdy nestihnete kýchnout hned do kapesníku, ale aspoň nedávejte tak ostentativně na vědomí, že jste to právě vy, kdo umí řádně zařvat a rozkmitat mikroorganismy kolem sebe, stačí jen publikum. A když už se zadaří, zkuste aspoň poté použít kapesníku, protože do/na oděvu je to nejen nehygienické, ale i nedobře to vypadá. Hned totiž podáme o sobě světu indicie, s kým/čím to má tzv. čest.

A skutečně trpíme takovým nedostatkem potravin a jídla? Jsme tak vyhladovělí a jen "sysel" v nás přežije příštích pár měsíců? Ataky na regály obchodů, neurvalost k ostatním kolem nás a zaměstnancům marketů není jen smutnou vizitkou "člověka", o němž se kdysi nechávalo slyšet "že to zní hrdě", ale především to vůbec, ale vůbec nic neřeší. Dokonce ani krátkodobě neuleví naší duši, protože to v prvé řadě nezaplní chybějící produkt v regálu, před nímž stepujeme a v rozčílení potíme se. Platí totiž jeden zásadní postulát: tohle totiž není konec lidstva, jen další řekněme zkouška, v němž je třeba obstát a povětšině se zase vůbec nepoučit. A to je pro člověka 21 . století, jak vidno, stále dosti velký stimul. 

Takže, ať už to byl na počátku kdesi možná v Číně - snad - špatně upravený a zkonzumovaný netopýr - a dál se z toho někteří radují, že to bude konec globalizace, která se prostě rozepne, rozetne nebo utne, každopádně pořád je v tom člověk, který to bude muset prožít a s velkou pravděpodobností to i přežije. Ozkoušejme přitom nejen sílu svých peněženek, víru v kapitalismus, těšení se, že až "EU padne na ústa, vstanou zase nové světlé zítřky" u dalších nebo že PR pro jednoho nejmenovaného pana premiéra hrajícího si na "bůžka" kdesi v Čechách to vybojuje "věčně živý odkaz"... Zkusme zůstat realisty, že líp je tak, jak právě je, i když se už slušně daří a i jaro přišlo skoro v únoru.

A snad poznámku: v dlouhých "karanténních večerech" hodí se např.   https://www.sciencemag.org/coronavirus-research-commentary-and-news?IntCmp=coronavirussiderail-128    (můžete i česky).

/HS/