Bělorusko: takto se nechová vítěz z vůle lidu, takto se chová diktátor a zvůle

Policejní zásahy, násilí proti protestujícím, zpochybňovaný výsledek voleb a nejasnosti doprovázející nejen průběh prezidentských voleb v Bělorusku, nepokoje probíhající v ulicích Minsku a okolí napovídají, že to není Lukašenko (u moci od r. 1994), který by měl být potěšen přízní občanů. Jeho verbální ataky adresované Polsku, Velké Británii a České republice, kterak tyto země podporují a manipulují občanskou nespokojenost v běloruské společnosti, jsou jen tristní ukázkou vlastního úpadku, do něhož strhává zemí, které tak dlouho vládne. 

Kritika a odsouzení násilného postupu proti demonstrantům spíše napovídají o nejistotě a obavách vést dialog o situaci v zemi a jak dát skutečně průchod vůli občanů.

Ani v podmínkách České republiky nepřekvapí, že její prezident se nevyjádří k výsledkům, resp. k dění v Bělorusku v kontextu známých informací. Nabízí se přitom odpověď, že tak činí spíše kvůli obavám z reakcí jiného Lukašenkova "souputníka" - V. Putina a jeho postupům směrem k těm, kteří mocenské uspořádání v Rusku kritizují.

Ať tak či tak - moc stojící na násilí ukazuje především vlastní bezmoc a obavu z těch, kteří její charakter nesdílejí.

H. Svobodová