H. Svobodová: Budoucnost v tomto světě je především nejistá, a to i pro prezidenta

16.03.2018 16:03

Nemyslím si, že budoucnost lze "vítězoslavně" shrnout do pěti let, jak to optimisticky tento týden vylíčil svým příznivcům na Hradě Miloš Zeman, znovuzvolený prezident ČR. Do konce si nemyslím, že budoucnost je kohokoliv, protože nejen v tento čas, ale právě s ohledem na čas budoucí tohoto světa jde o slova hodně nabubřelá. Ano, nepatřím prosím k Zemanovým příznivcům. Ani mu nezávidím, ale chápu, že v nemoci se člověk u moci často snaží obstát stůj, co stůj. Snad i navzdory sobě samému. Zahání totiž běsy nejen své, ale musí dbát i na ty svého žádostivého okolí. Kdyby takový člověk byl totiž  tzv. odpovědný jen sobě samému, šlo by nad tím mávnout rukou. Tuším, že u K. Kryla jsou slova písně o tom, že přežili jsme Habsburka, a možné je dodat, že v případě Zemana se to řadě z nás určitě podaří taky. Jenže... Stačí to k ozdravení, resp. uzdravení společnosti, kde se hazarduje se základy ústavnosti, kde premiér vlády je osobou trestně stíhanou a od počátku svého politického angažmá ve střetu zájmů, přitom odvolávající jiné osoby ve služebním pracovním poměru na úrovni výkonu ve státní sféře, vysmívající se těm, kdo nesouhlasí a poukazující na zákony apod.? A snad jen aby obrázek byl ještě o něco kompletnější. Někdo z hlav moderovaných řekne třeba: že lidé už ochutnali cosi jiného a tak se k tradičním stranám sotva vrátí. Tak jo. Ale ptá se také někdo z vymoderovaných, co je výsledkem takto rizikových stravovacích návyků? Resp. proč bychom měli blaženě jankovatět z toho, jak se jedna z kdysi možná skutečně širokých levicových platforem vznikající historicky napříč světovým řádem - pravda také po všelikém mocenském a autokratickém dochucování, posléze spíše otravování - nakonec promění v přímého poskoka oligarchy s kapitálem, který má za sebou stejnou armádu zdevastované pracovní síly, jíž mají tihle "ochutnávkoví levicoví pohrobci" plná ústa o "levicových zaklínadlech"? Ale možná mají tihle zmoderovaní (často jde o mladší a svéráznější vyslance právě oněch tradičních stran) také své modly a aby i oni přežili každou jednu další ochutnávku jinakosti, musejí hlásit, komu lze "lukulské hody ještě servírovat a tvářit se, jak moc chutná je tahle jiná krmě servírovaná vlastně stále stejnými oligarchy, kteří již politiku neřídí skrze některé své zastupitele, ale činí tak sami a přímo z centra moci.

Ale možná buďme přeci jen veselí. Má to být jen na pět let...