OMMO ...ejhle člověk!

Občané městu, město občanům

Moskevská 1463/37
Most 434 01
+ 420 605 870 346
hnutiommo@hnutiommo.cz

8. Bc. Drahomíra Caklová

Bydlím ve Varnsdorfu, kde jsem se také narodila.

Vystudovala jsem pedagogickou fakultu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, obor specializace v pedagogice.

Mám 2 dcery, také studentky pedagogické fakulty UJEPu  Ústí nad Labem.

Pracuji ve Varnsdorfu jako učitelka speciální třídy mateřské školy, která jako jediná v celém Šluknovském výběžku poskytuje péči dětem se zdravotním i sociálním handicapem, které jsou velmi často ve vzájemné kombinaci (zdravotní postižení, sociální znevýhodnění i jazyková bariéra). Zdravotní handicap těchto dětí je velmi rozličný. Od lehkého (např. vady řeči) až po velmi těžké (imobilita, mentální defekty, absence verbální komunikace aj). Jedno oddělení také soustřeďuje děti s poruchami autistického spektra – autisty. Všem těmto dětem vytváříme podmínky pro vzdělávání a postupnou socializaci. Snažíme se jim jejich těžký životní úděl co nejvíce ulehčit. Jenom ten, kdo si práci v takové třídě zkusil, ví o čem je řeč. Bývá třeba poměrně namáhavé sehnat těmto dětem odpovídající zdravotní pomůcky a hračky.

Mezi mé koníčky patří převážně moje práce, příroda, vaření.

Zajímám se ale i o dění ve městě. Mám radost, že se střed města začíná příjemně měnit. Naopak mi vadí, že se zapomíná na periferie, které jsou na mnohých místech zdevastované, často s  padajícími ruinami. Obecně mi ovšem nejvíce vadí zhoršující se mezilidské vztahy s nezdravou rivalitou a neochotou ke vzájemné komunikaci. A protože mám možnost porovnání, tak velký problém oproti minulosti také spatřuji ve ztrátě pocitu bezpečnosti ve městě, hlavně ve večerních hodinách.

Jelikož jsem po letech čekání na lepší časy ztratila důvěru ve stávající politické strany, jejichž důsledky působení v našem státě negativně dolehly na většinu obyčejných lidí, z toho důvodu jsem volila politické hnutí „Občané městu, město občanům“ (OMMO), jehož program mě oslovil, protože přináší alternativní řešení. A pokud se více lidí se stejným cílem spojí, je velká šance na zlepšení současné situace a ozdravení naší politiky.

A protože mojí prioritou je práce s handicapovanými dětmi, přivítala bych větší zájem kompetentních orgánů Ministerstva školství a dalších organizací zabývajících se otázkami speciálního školství, aby se naše další generace měly lépe a nemusely řešit podobné problémy, jako my. Ve spojení s krajskou samosprávou je proto třeba začít konečně hledat způsob, jak pro tyto závažné skutečnosti nasměrovat nejen finance, ale především zájem lidí, každého z nás, protože handicapovaní spoluobčané žijí mezi námi a jsou součástí společnosti. Kvalita života takové společnosti se odráží také v zájmu o děti a dospělé s tělesným postižením. Jistě dosud v mnoha ohledech pozitivní role kraje může být v iniciaci dalších kroků vedoucích ke zvýšení zájmu zástupců veřejných i soukromých subjektů na řešení problematiky tělesně postižených, našich spoluobčanů, co mezi námi žijí a mohou najít dle možností své uplatnění.