OMMO ...ejhle člověk!

Občané městu, město občanům

Moskevská 1463/37
Most 434 01
+ 420 605 870 346
hnutiommo@hnutiommo.cz

První zvonění do další etapy života človíčků…

15.09.2013 16:56

Prvního září, den prvního školního zvonění pro prvňáčky. Den, kdy se šesti a sedmileté děti chystají na další významný životní krok, připadl letos dle kalendáře na pondělí 2. září. Ale zvonilo úplně stejně, jako by bylo onoho prvního. Prvňáčkům „zvonilo“ poprvé, dalším ročníkům podruhé, potřetí až po deváté. Stejně tak pedagogům. Některým poprvé, některým podruhé a většině po x-té, protože, kdo se jednou tomuto krásnému a odpovědnému povolání upsal, upisuje se většinou na celý život.

Náš syn Tomáš zahájil svou vzdělávací anabázi na 3. základní škole U stadionu v Mostě, na škole se sportovním zaměřením. Ne, že by byl nějaký sportovní talent, to zatím spíše naopak, ale na tuto školu patříme spádově a je to do ní, „co by kamenem dohodil“, tedy tak 5 minut chůze mimo vozovky, což je rovněž výhodné a bezpečné. Slovíčko „tedy“ je v kurzívě proto, že bylo pro naše zahájení školního roku opravdu symbolické, jak PT čtenář záhy zjistí. Konečně jsme zdejší prostředí dobře znali, protože jsme zde cca po čtyři roky organizovali dvakrát do roka plavecké soutěže pro žáky 4. a 5. ročníků ZŠ Mostecka a mostecké mateřinky.

Rovněž syn Tomáš se se základy plavání „pral“ jako žáček MŠ Bělehradská, v místním školním bazénu 3. ZŠ. Kdysi jsem zde jako senátor školní rok zahajoval a pomáhal přemlouvat dnes již zesnulého pana Havlína, aby zapomněl na příkoří města Mostu se směnou pozemků, které mu v areálu 3. ZŠ patřily a dal souhlas s výstavbou školního sportoviště, které je pro tuto sportovní školu limitující a nachází se právě na těchto pozemcích. Vše se zadařilo a zahájení školního roku se na tomto upraveném prostoru, myslím již po třetí či čtvrté, odehrávalo. A panu Havlínovi klid a mír tam kdesi….

Tribuna byla při zahájení školního roku skoro plná, protože zde čekali žáci devátých tříd, aby mohli doprovodit své nové (snad) kamarády do jejich tříd. Mimo jiné se na obsazenosti podepsala skutečnost, že dorazila řada „hujerských klanů“, takže náš dvojčlenný rodičovský doprovod se v davu docela ztratil. Neztratili se však hlavní protagonisté, prvňáčci tří tříd a jedné přípravné třídy, celkem se skoro 70 žáky – 1. A (tzv. sportovní), 1. B, 1. C a přípravná třída. Na ploše se jim od začátku věnovaly třídní učitelky, které je budou provázet až do pátého ročníku, než přejdou na druhý stupeň.

Zahájení to bylo tak nějak typicky mostecké. Před shromážděné prvňáčky napochodoval ředitel školy Mgr. Forman se zástupcem nejvyšším, samotným primátorem statutárního města Mostu Ing. V. Vozkou. To nám dalo odpověď na to, proč se dostavila i redaktorka blíže nespecifikovaného média s kameramanem. V davu se již od bran, před nimi i následně za nimi v areálu či ve třídách prezentovaly svými vpravdě humanistickými výroky četné hlasy „latentních rasistů“, které různým způsobem komentovaly skutečnost, že mezi prvňáčky se asi z dvaceti, třiceti procent objevily děti z romského etnika. Jakoby snad ani neměli příslušníci této menšinové části společnosti právo na vzdělání. Výroky a rádoby vtipné komentáře si raději nechám pro sebe. Byly opravdu hutné a o to více trapné.

Trapný byl i projev zástupce města primátora Vozky, který dostal od ředitele školy pana Formana možnost vystoupit hned po jeho krátkém úvodu. Nezapomněl se přihlásit k tomu, že zachránili, „tedy“ (sakra už se to ujalo) vedení města a nejspíše Sdružení Mostečané Mostu, starší sourozenec mladšího bratra politického hnutí Severočeši.cz, plavecký bazén na škole, protože ředitel neměl na jeho provoz peníze. Pan primátor zřejmě zapomněl na skutečnost, že zřizovatelem i této 3. ZŠ Most je statutární město Most a hradí „tedy“ i zejména ony provozní náklady. Zapomněl i dodat to, co další nevědí, že právě město ohrozilo chod bazénu tím, že doslova skoro úplně „vypudilo“ z jeho prostor Plaveckou školu Most, provozovanou úspěšně celé dlouhé roky kdysi učitelem tělocviku z 3. ZŠ panem Alešem Hronem, který před cca dvěma roky na škole skončil s tím, že ve své dobrotě předal celé své knowhow  plavecké školy, za což jí milostivě zůstal plavecký výcvik právě mateřinek a základních škol z okolí Mostu. A ona záchrana provozu bazénu byla rovněž ve výši financí, které škola dostávala od města i v předchozích letech či spíše byla poněkud snížena. Lidé znalí mosteckých problémů by neměli chodit na takovéto akce, kde se někdo z vedení města chlubí peřím, které notabene vzniklo z jejich vlastních peněz, daní občanů i rodičů žáků 3. ZŠ. Nejen obsah, ale i způsob projevu dal jednomu zabrat. Když totiž zjistím, že dotyčný má ve své mluvě, chudé na slovní zásobu, slova vypouští unyle a jakoby bez zájmu v duchu role Zdeňka Srstky ve filmu „Rozpuštěný a vypuštěný“ –„kachny, kachny, kachny…“, tzv. slovního červíčka, nelze se soustředit na obsah a čeká se na ono slovíčko – teď je řekne… A on dotyčný nezklame a vždy jej spolehlivě vysloví. Tím slovíčkem je v současné době u primátora Mostu Vozky slovíčko „tedy“ (já v úvodu upozorňoval, že smysl slovíčka „tedy“ PT čtenář zjistí). Nejkouzelnější bylo, že při návratu domů se nás syn zeptal, zda jsme slyšeli toho pána, co tam na hřišti tak nějak „mluvil tzv. z cesty“… No,…

Takže - přejme prvňáčkům, a nejen těm mosteckým, aby jejich cesta za vzděláním, za vědomostmi a slušným (možná) lidským jednáním a konáním byla radostná a hlavně úspěšná a aby „z cesty“ nikdy nemluvili, ani nesešli. Snad to nebude úkol nadlidský!