OMMO ...ejhle člověk!

Občané městu, město občanům

Moskevská 1463/37
Most 434 01
+ 420 605 870 346
hnutiommo@hnutiommo.cz

Prezidentské povídání, díl IX. - s podtitulem: „For President“ – určitě není prezident jako fór

08.01.2013 18:28

Blíží se, doslova mílovými kroky historicky první přímá volba prezidenta ČR. V pátek a sobotu 11. a 12. ledna 2013 půjdeme jako občané ČR k volebním schránkám, abychom zřejmě v prvním kole voleb rozhodli o dvou kandidátech, kteří se pak za dalších čtrnáct dnů (25. a 26. 1. 2013) utkají ve druhém kole o konečné vítězství opravňující jednoho z nich – vítěze - k usednutí na „prezidentský trůn“ na Pražském hradu. K tvrzení, že budeme na skoro 100 % rozhodovat ve dvou kolech přímé volby a nejen v jednom, mě vedou dosavadní volební preference pro devět kandidujících, což samo o sobě spolehlivě tříští hlasy potencionálních voličů pro každého jednotlivého z nich. Takže je dost nereálné, aby někdo dosáhl již v prvém kole prezidentské volby nad 50 % voličských hlasů.

Dosud jsem se většinou vyjadřoval k přímé volbě prezidenta tzv. v pozitivním duchu, což „v překladu“ znamená, že jsem ne snad doporučoval, ale říkal, koho preferuji já osobně a koho budu volit v prvém kole voleb. Pro jistotu zopakuji – v prvém kole přímé volby prezidenta budu volit kandidáta sice tzv. stranického za ČSSD Jiřího Dienstbiera, který v minulosti zřejmě nejen mě přesvědčil o tom, že je slušným, profesně zdatným člověkem s dostatečným penzem životních zkušeností a morálního kreditu a že si nenechá „foukat z nějakého stranického centra“. Konečně, jeho postoje po volbách do Zastupitelstva hlavního měst Prahy jsou chronicky známé nejen v Praze samotné. Navíc na rozdíl od jiných kandidátů není jeho prezentace tzv. „jájíčkovská“, ale je prezentován především lidmi, autoritami i občany, kteří jej znají dost osobně.

Čeština je velice krásný a libozvučný jazyk. Je jazykem pro cizince údajně těžkým ke zvládnutí, leč jazykem velice bohatým na slovní zásobu, s řadou nuancí pojmenovávání jedné věci, stavu či situace. Jak říkám jazykem bohatým a libozvučným. Možná proto nejen mně dost vadí, když je náš krásný český jazyk tzv. poněmčován, poangličťován či jinak zaplevelován rádoby tzv. „zdomácnělými“ výrazy, pro něž údajně jiné synonymum není.

Již nějaký čas, který právě vrcholí, jsme ve víru vášní přímé volby prezidenta ČR samotnými občany. V souvislosti právě s touto volbou lze zaznamenat zmíněné pokusy zaplevelování. Asi nespecifičtějším je výraz „For President“, kterýmžto vyjádřením se snaží zejména příznivci jednotlivých kandidátů vyjádřit doporučení pro co nejvíce ostatních občanů ČR, aby volili právě toho, jimi favorizovaného kandidáta. Takže lze číst nebo slyšet, nechci se nikoho dotknout jménem, tak si půjčím toho, koho se to zřejmě nedotkne, protože bývá dost tolerantní – „Karel Schwarzenberg for President. Není to až tak tento příklad, ale u některých by se spíše mohlo říci naprosto česky a taky natvrdo – byl by to „fór prezident“.

Takže nejen proto neříkám „Jiří Dienstbier for President“, ale říkám - volím prezidentem ČR Jiřího Dietsbiera.

Nyní se však chci vyjádřit k přímé volbě prezidenta i tzv. negativisticky – koho bych nevolil a volit nebudu. Těch, co bych nevolil, snad ani tak hodně není, vlastně skoro žádný, až na jednoho, koho tedy určitě volit nebudu. Přesvědčil mě o tom po zhlédnutí jeho volebního spotu a zejména volebním letáčkem vhozeným do poštovní schránky. Jde o kandidáta ODS Přemysla Sobotku. A na svou omluvu musím říci, že nejen proto, že jsem jej poznal zblízka v Senátu P ČR, a byť se mi hned při prvním setkání chtěl asi dostat do přízně, když řekl: „Pane kolego, Vás rád vidím a poznávám, protože máme podobný osud. Oba jsme ve svých stranách za zlobivé hochy.“ Čas ukázal, že pravdu neměl, on již dávno v ODS nezlobí a je v ní stále, jinak by ani na funkci prezidenta ČR kandidovat nemohl. Já jsem naopak přestal zlobit v KSČM a sám jsem ji raději opustil. Mimo jiné i pro nedobrou zkušenost z poslední „památné hokynářské“ volby prezidenta ČR komorami českého parlamentu v roce 2008, kdy mi bývalí kolegové z KSČM jasně ukázali, že změny nejsou schopni a nemůže je změnit ani většinově nemocná KSČM.  

Důvody, proč nebudu volit kandidáta ODS Přemysla Sobotku majícího dlouhodobě nekritické ambice stát se hlavou českého státu, dodal asi nechtěně on sám. Dle jeho volebního letáčku jsem totiž zjistil, že opravdu nemáme stejné názory na spoustu zásadních věcí a problémů. Např. já nejsem xenofobní a nevadilo by mi, aby byla dána podpora možnosti výuky romštiny jako volitelného předmětu, jako to vadí kandidátu ODS. Na rozdíl od P. Sobotky mám respekt před kulturními tradicemi národností a etnik a jejich upírání mě pobuřuje. Já bych, byť u některých jmen, se skřípěním zubů neměl problém respektovat nejen historicky, ale především podstatou demokracie daným pravidlem, že lídr ve volbách vítězného politického subjektu je pověřen sestavením vlády, byť by šlo o KSČM. Stejně jako kdyby měl být hlavou státu, která by vzešla rovněž z demokratických voleb, člověk s předlistopadovou minulostí v KSČ. Rovněž případné zavedení eura nestojí a nepadá s názorem či postoji prezidenta, ale je výsledkem řady procesů, naplněním řady ukazatelů, a třeba i podrobením se hlasování v referendu. V některých bodech „Sobotkovského názorového testu“ se s kandidátem ODS shodnu, např. v tom, že by měly být zveřejňovány platy politiků a vysokých státních úředníků, že je třeba pokračovat ve výstavbě dalších dvou bloků jaderné elektrárny v Temelínu. Problém je asi jen v tom, že mé kladné vyjádření je z podstaty mé osoby a u pana kandidáta, jak jsem jej měl možnost poznat, jde o účelový kalkul související se snahou zalíbit se většinovému názoru občanů a tzv. zalovit v elektorátu nerozhodnutých hlasů. V jednom se shodujeme obzvláště obsahově, určitě tak nějak „shodně-odlišně“ – v tom, zda by měla být zavedena možnost eutanazie. Jsem rovněž pro její zavedení - za určitých podmínek. Já bych šel však mnohem, mnohem dál a plédoval bych za možnost eutanazie pro přesluhující politiky, kteří již dávno zapomněli sedíce v poslaneckých, a v tomto případě senátorských lavicích, jak chutná život normálního občana a strašně rádi by na tento život shlíželi dokonce z Pražského hradu, s výhledem na doživotní rentu.

Jak vidno, testem pana Přemysla Sobotky kandidáta ODS na funkci prezidenta ČR jsem neprošel, ale on určitě nejen u mě taky ne.