OMMO ...ejhle člověk!

Občané městu, město občanům

Moskevská 1463/37
Most 434 01
+ 420 605 870 346
hnutiommo@hnutiommo.cz

Pohádka o Zdravém Rozumu

31.10.2011 16:00

  

foto: autorka

Za devatero horami a devatero řekami, v malé krásné zemi uprostřed Evropy, žil dlouho Zdravý Rozum. A lidem se s ním žilo dobře. Pak jednou ale Zdravý Rozum někam zmizel a začaly se dít věci do té doby nevídané, neslýchané.

Místo Zdravého Rozumu začali lidé používat manažery a radit se s nimi o kdečem. A kdyby jen manažery! Kromě manažerů začali také věřit různým výzkumům a řídit se jimi. Začali řešit, co je „in“ a co  „out“ a stále víc a víc se honili, aby si těch „in“věcí a „in“zážitků mohli pořídit co nejvíc.

„In“ se podle výzkumů stalo rychlé rande. Co to vlastně je? To je rande v polední pauze, kdy si odskočíte z práce na oběd a ještě u toho stihnete zaflirtovat s někým, o koho máte zájem. „Dvě mouchy jednou ranou“, řekla bych. Jak může takové rychlé rande pokračovat dál? No, klidně může následovat po pár rychlých schůzkách rychlá svatba. Pak chvíli rychlý život s honbou za „in“. Pak, jestli se najde chvilka času, nějaké to dítě. Na dítě je málo času, tak potřebujeme rychlou výchovu, nejlépe na dálku, pomocí techniky (počítač, telefon). A protože se partneři vídají málo (honí se za „in“ věcmi a „in“ prožitky), vše rychle dospěje k "fofrrozvodu". Tohle Zdravý Rozum, když tady ještě byl, nedopustil. Jsem ráda, že jsem žila v době, kdy tady s námi Zdravý Rozum ještě byl. Rande jsem si užívala tak, jak bylo zvykem v době Zdravého Rozumu. Těšila jsem se na rande, chystala se, užívala si každou minutu dlouhotrvajícího rande velmi intenzívně. Díky ti, Zdravý Rozume, že´s tady tenkrát ještě byl!

A když Zdravý Rozum zmizel, začaly se dít divné věci i v zaměstnáních. Sem tam nějaký manažer vymyslel, že by se dalo něco něčím zlepšit. Nejčastěji šlo a jde o zefektivnění využití pracovní doby. A tak jsem slyšela, že v té krásné malé zemi, odkud se tak neočekávaně ztratil Zdravý Rozum, vymyslela manažerka jedné společnosti, že si zaměstnanci budou zapisovat, co dělají každou minutu v práci. Nestačil souhrn udělaného, který se do té doby psal na konci každého pracovního dne. Chtěla po lidech, aby si zapsali, co dělají každou minutu. Kdybych v takové společnosti měla pracovat já (a naštěstí nepracuji), vypadaly by zápisy následovně:

Zapisuji si dle požadavků manažerky: 

Právě se chystám … (např. psát článek a v hlavě si sestavuji jeho strukturu)

Právě píši článek o … (tento zápis by byl nepravdivý. Nemohu psát článek, když zapisuji, že píši článek.)

Dopsala jsem článek (tento zápis by byl nepravdivý. Nemohu dopsat článek, když zapisuji, že jsem dopsala článek.)

No, každopádně se takovými zápisy dá strávit celá pracovní doba, aniž by člověk udělal hlavní práci. Ale tím se tedy nic nezefektivní, nezlepší. Jen bude spousta lidí zapisovat. V podstatě budou zapisovat, co by dělali, kdyby nezapisovali.

A tak si myslím, že je načase začít hodně hlasitě volat do světa: „Zdravý Rozume, vrať se k nám. My už tě budeme poslouchat, budeme se tebou řídit, jen se, prosím, rychle vrať! Zdravý Rozume, moc Tě tady potřebujeme, vrať se, vrať se k nám!“ A pak jen tiše doufat, že se Zdravý Rozum vrátí a uvede zas naši malou krásnou zemi do pořádku. Domyslet, co by se dělo, kdyby nás Zdravý Rozum nevyslyšel a nevrátil se, to snad ani nechci.

(20. 10. 2011)