OMMO ...ejhle člověk!

Občané městu, město občanům

Moskevská 1463/37
Most 434 01
+ 420 605 870 346
hnutiommo@hnutiommo.cz

PhDr. Josef Heller, CSc.: Zítřek v samosprávném socialismu a socializujícím se světě... (I.)

29.02.2012 22:19

Píše se rok 20??. Pan ing. Marek Novák je občanem České socialistické republiky, členského státu Evropské socialistické unie. Je mu 35 let, je ženatý a má dvě děti. Jeho otec Josef pracoval dlouhá léta v soukromé nadnárodní společnosti  Mexon.  Brzy potom, co  společnost nevydržela konkurenční boj, potýkala se s velkým nedostatkem zájemců o práci  a přestala být schopna plnit závazky ke státu a Evropské unii i mezinárodním finančním institucím a převzala ji samosprávná nadnárodní společnost Mondragon, odešel do důchodu. Spolu s matkou Renatou, bývalou státní úřednicí, si užívají státního průběžného důchodu spravovaného samosprávným důchodovým fondem a žijí v družstevním pečovatelském domě Sue Rider v Praze - Michli. Markova manželka Doris je Němka, se kterou se po studiích seznámil na stáži v evropském samosprávném podniku v Dortmundu, je učitelka jazyků na Střední škole samosprávného podnikání v Praze financované, kromě státního příspěvku, z Fondu samosprávného podnikání dotovaného samosprávnými podniky.

   Markovi rodiče vzhledem k problémům otcova zaměstnavatele nebyli příliš zámožní, takže, i když se už dávno neplatilo školné, si Marek vzal na studia půjčku ze Studijního fondu samosprávného komplexu NARPLEX, čímž se stal zároveň akcionářem podniku a v době studia pracoval v dozorčím výboru podniku. Z této funkce pobíral většinou tantiémy, které byly vítaným příspěvkem ke studentskému hospodaření i k šetření na splacení půjčky, stejně tak jako výnosy z akcií podniku. To šetření mu trochu pocuchal jeden rok, kdy dozorčí výbor nepostihl včas chyby v řízení jednoho projektu a výrobek na trhu neuspěl, takže i členové dozorčího výboru se jako ostatní zaměstnanci, úměrně jejich odpovědnosti, museli podílet za zafinancování škody. Marek naštěstí, jako mladý člověk, nebyl na schůzi podnikové samosprávy z výboru odvolán jako řada dalších, zkušenějších.

   Po úspěšném studiu Marek na základě ústavního práva na první zaměstnání nastoupil do státního podniku Elektronic s účastí samosprávného kapitálu a vzhledem ke svým zkušenostem z dozorčího výboru se stal členem Rady pracujících. V tomto zaměstnání si vydělal dost peněz nejen na splacení půjčky na studium, ale i na složení členského podílu v novém a perspektivním samosprávném komplexu ALFA s centrálou v ČR zabývajícím se počítačovými technologiemi, který si jako počítačový odborník již dávno vyhlídl. K zafinancování podílu do podniku tedy nemusel uzavřít výhodnou půjčku od Státního fondu samosprávného podnikání.

   Brzy po nástupu do podniku byl zvolen důvěrníkem svého týmu a po roce i do Rady pracujících dílčího závodu ALFA 1, jednoho z podniků komplexu (komplex vlastnil i podniky na Slovensku, v Maďarsku i v Ruské socialistické federativní republice, členském státě Eurasijské demokratické federace).

    Produkty komplexu zatím v zásadě měly úspěch nejen na českém a evropském, ale i světovém trhu a podniku se v tvrdém konkurenčním boji s kapitalistickým nadnárodním podnikem s centrálou v Koreji podařilo dosáhnout na základě aplikace vědy a díky nápadům zaměstnanců nižších výrobních nákladů, a to i přes snahu kapitalistických konkurentů využívat levné, méně kvalifikované práce v asijských kapitalistických zemích, prodlužovat neplacenou pracovní dobu a odbourávat sociální zajištění zaměstnanců. Reakcí řady zaměstnanců na tento asociální tlak podniku byl ovšem jejich odchod buď do družstev vytvářených s podporou socialistických zemí a samosprávných podniků nebo přímo přechod do konkurenčních nadnárodních samosprávných podniků i státních podniků některých zemí s demokratickými levicovými vládami. Zmíněný kapitalistický podnik se proto v současné době, stejně jako řada jiných kapitalistických podniků po celém světě, potýká s nedostatkem pracovních sil.

   V současné době Marek jako člen Rady pracujících řeší s ostatními členy problém, zda investovat do nového produktu a jak ho zafinancovat. Vedení závodu A 01, které dostalo důvěru na minulé schůzi Rady, předložilo Radě projekt, který ovšem poněkud přesahuje možnosti závodu, slibuje ovšem výrazný zisk. Tento projekt, který vychází z orientačních ukazatelů Státní regulační komise (což je centrální státní instituce pro regulaci trhu, do které jsou po různých liniích  - parlament, podnikové samosprávy, odbory, společenské organizace, vědecké instituce - voleni členové komise, kterým pak podléhají příslušní odborníci na plánování a řízení). Některá rozhodnutí komise jsou závazná (jiná jen orientační) předpokládají omezit na určitou dobu zvyšování pevných mezd a dotování sociálního fondu a v mzdové politice naopak zvýšit procento cílových odměn z podílu na zisku za splněný úkol či iniciativní podnět, což po projednání s odbory, samosprávnými důvěrníky týmů a na poradách zaměstnanců je v plném souladu s přáním zaměstnanců. (Tomu se nelze divit, charakterem své práce je většina zaměstnanců příslušníky tzv. kognitariátu, vědeckého proletariátu, pracovníci jsou do své práce „zažraní“ a odbory je musí často nutit, aby dodržovali zákonem i nařízením vedení komplexu stanovená omezení pracovní doby – která se ovšem příliš nedodržují, protože si zaměstnanci – počítačoví odborníci – „nosí práci domů“ a někteří z nich dokonce doma pracují.)

   Dále navrhlo vedení podniku, aby si podnik půjčil na investice (především do nákupu a zavedení nových technologií a licencí na vědecké poznatky i na novou kvalifikovanou pracovní sílu, včetně externích soukromě podnikajících odborníků) z centrálního investičního fondu komplexu, od samosprávné banky PROFIT a pokusil se získat státní grant od ministerstva hospodářství ČR (podle prvních jednání v poradním samosprávném orgánu ministerstva má podnik na získání grantu velkou naději). Podle vedení podniku se v případě úspěchu na trhu bez problému podaří všechny úvěry i s úroky splatit a dosáhnout zisku, který by podle své odpovědnosti pocítili jak profesionální manažeři, tak členové samosprávných rozhodovacích orgánů a zaměstnanci. Úspěch je ovšem závislý na tom, jak rychle budou vyřešeny některé odborné problémy – ale zde už je k dispozici několik variant řešení vytvořených iniciativními zaměstnanci, včetně jednoho zájemce o členství v podniku, dosavadního zaměstnance nečlena samosprávy, který by touto cestou splatil svůj podíl. (pokračování v příštím čísle)