OMMO ...ejhle člověk!

Občané městu, město občanům

Moskevská 1463/37
Most 434 01
+ 420 605 870 346
hnutiommo@hnutiommo.cz

Óda na české „náckovství“?

28.02.2011 14:07

 

Tak se nám hlava státu českého opět projevila v celé své vznešenosti, kráse a „ochranářství proti erounionismu“. „Chtěl bych říci, že pana Bátoru osobně neznám, že jsem s ním nikdy přímo nemluvil (ani jsem si s ním netelefonoval, ani nedopisoval), dokonce jsem od něho nikdy nečetl žádný jeho text“. Skoro svatá slova, ale…(to za chvíli). Jsou obsažená ve vyjádření prezidenta ČR V. Klause ke snaze o doporučení z Hradu na zaangažování pana Ladislava Bátory na „nějakou pozici“ na Ministerstvu školství ČR. Nejdříve se prosáklo, že by to měla být pozice náměstka, pak poradce a jak dál se neví. Dotyčný sám sebe charakterizuje jako konzervativce a spojil v minulosti svoji osobu s řadou politických subjektů, např. ČSS, ODA, Svobodní, Suverenita Jany Bobošíkové a v roce 2006 kandidoval za Národní stranu do parlamentních voleb v kraji Vysočina. Za politického turistu se nepovažuje. Jedno se mu však upřít nedá, na rozdíl od prezidenta pan Bátora nemlží, hrdě se ke svým názorům hlásí a je dokonce rád, že to, co jej snad rozdělovalo názorově s panem prezidentem, se velice rychle zužuje a asi nebude daleko doba, kdy se jejich názory slijí v názor jediný - pravé, nefalšované české národovectví (a to ještě v tom lepším případě, protože tzv. „náckovství“ se dokázalo vybarvit i v českém prostředí). 

Jistě, je-li někdo konzervativní, liberál či socialista (a ten pravda může být ve „střihu“ konzervativním nebo liberálním) může zastávat pozici ve státním aparátu. Naplní-li potřebné předpoklady, kvalifikaci, praxi a bude-li se znalostí věci respektovat příslušnou legislativu. Přesto na ministerstvu školství, které rozhoduje o problematice vzdělanosti národa, má vliv na formování názorů a stanovisek mladé generace, je člověk prezentující sám sebe názory typu – „raději Konfucia než Rousseaua, raději národní pospolitost než občanskou společnost, raději tradici než pokrok, raději Koniáše než Halíka, raději čecháčky než světáčky“, atd. - nešťastným řešením. A to dokonce v jakékoliv pozici. Ministerstvo a jeho vrcholoví úředníci musejí dbát na to, aby tzv. ve školství „měly možnost kvést všechny květy vědění a vzdělanosti“, nejen pouze ty, které „hlava mocnářská“ milostivě povolí a schválí.

Ano, obhajoba prezidenta je směsicí „svatých slov“, ale – neměl by si na pár řádcích protiřečit či uvádět čtenáře v omyl. Předně se nabízí otázka, zda z celé kauzy tu tzv. „hilsneriádu“ nedělá právě pan prezident a zda si nechce hrát na T. G. Masaryka, který se tehdy na Hilsnerovu obranu jako jeden z mála postavil a označil rituální vraždu za pověru a pozadí procesu za antisemitské. Dále je „zajímavé“ prohlášení, že Bátoru nezná, nic od něj nečetl a ejhle - následuje obsažný úryvek z Bátorovy charakteristiky sebe sama. Trvá na tom, že „je legitimní názory tohoto typu mít a že by bylo fér o nich vést seriózní dialog a nikoli provádět apriorní odsudek“. Ovšem hrozinkou na dortu, alespoň z mého pohledu, jsou další slova V. Klause – „...i já vidím hrozbu v tom, co do lidské společnosti zasel J. J. Rousseau, i já mám strach z toho, že se pod heslem občanské společnosti skrývá spousta velmi nedemokratických myšlenek (a činů)“. Takže občanská společnost, větší podíl občana na správě věcí veřejných je hlavě českého státu proti srsti, nevoní. Škoda, že „vonělo“ cca 17 hlasů komunistů při jeho první volbě do funkce prezidenta a nezapáchala ani významná „organizační“ pomoc této „voličské sbornoj komandy“ při volbě druhé. Vždyť vycházejí z myšlenek a učení K. Marxe, který vzal jako jeden ze zdrojů pro svou společensko-vědní teorii i myšlenky francouzských filosofů, mezi nimi J. J. Rousseau, jako svoboda, emancipace člověka a i otázky vlastnictví.

V tom případě, proč nám, pane prezidente, vnucujete svůj názor, proč se autoritou hlavy státu angažujete pro tak z pohledu kompetence, vlivu a významu Vaší funkce, k „bezvýznamnému“ problému? To víte zřejmě jen Vy sám. Ale začíná to chápat a vědět stále více lidí. Minimálně to, že i Václav Havel měl k sobě lidi blízké svým názorům, leč nepodepisoval pro tisk kdejaký pochybný text. Zřejmě Špaček a spol. byli z jiného těsta než Jakl, Hájek a spol.