OMMO ...ejhle člověk!

Občané městu, město občanům

Moskevská 1463/37
Most 434 01
+ 420 605 870 346
hnutiommo@hnutiommo.cz

O společném setkání Romů s pracovníky Agentury pro sociální začleňování a pracovníky kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské menšiny

24.12.2013 00:33

Ve čtvrtek 12. prosince 2013 se v Lichtenštejnském paláci v Praze konalo společné setkání Romů s pracovníky Agentury pro sociální začleňování a pracovníky kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.

Setkání se zúčastnilo přibližně asi sedmdesát Romů ze všech částí republiky. Dále pak zástupci ze samosprávy a neziskových organizací a v neposlední řadě koordinátoři zabývající se romskou problematikou a jiní.

Cílem setkání bylo v první řadě poskytnout informace o působení samotné Agentury pro sociální začleňování. Dále pak informace o stavu romské problematiky a způsobu řešení ze strany jak agentury, tak i ze strany kanceláře rady vlády pro národnostní menšiny.

Zájem o toto setkání především ze strany Romů byl vysoký. Bohužel kapacitně byla tato konference omezená, a to nejen kvůli velikosti prostoru, ale i proto, aby se do diskuse mohla zapojit většina z pozvaných odborníků. O to více si vážím samotného pozvání.

V úvodu představil Martin Šimáček působení Agentury na regionální úrovni na příkladu dvou měst – Kadaně a Kutné Hory. Uvedl také příklady zapojení Agentury do různých legislativních procesů na podporu romské integrace na celostátní úrovni.

Jednou z nejčastějších připomínek bylo, že v důsledku nárůstu sociálně vyloučených lokalit, na něž je upřena pozornost politiků, veřejnosti i samotné Agentury, se hovoří především o těch Romech, kteří v těchto lokalitách žijí a znamenají pro společnost jistým způsobem zátěž, což se podepisuje na zhoršujícím se vztahu majority k romské menšině.

Nejčastěji se během tohoto setkání zmiňovalo, že je zapotřebí obnovit ministerstvo pro lidská práva a to především z toho důvodu, že „obyčejní členové“ Kanceláře Rady vlády nemají takovou sílu k tomu, aby protlačili své názory pro zlepšení romské problematiky. Tzn. při řešení romské problematiky a nejen té romské, ale především i problémů se sociálně vyloučenými lokalitami, potažmo ghetty chybí ministerský post. Protože ostatní lidé, kteří se touto problematikou zabývají, mají buď jen poradní hlas, nebo jsou to státní zaměstnanci a v takových případech se musejí držet se svými názory při zemi.

Na tomto setkání vystoupila řada významných osobností. Jendou z nich byla např. Jarmila Balážová z občanského sdružení ROMEA, která hovořila o nutnosti práce s veřejným míněním a vyčleněním nejméně jedné osoby, jež by se mediálním vyjádřením ke causám a k práci s pozitivním veřejným míněním věnovala důsledněji, nikoliv jen okrajově, vedle své běžné pracovní agendy. J. Balážová zmínila také potřebnost důslednějšího rozdělení občanských zástupců v Radě pro záležitosti romské komunity i Radě pro národnostní menšiny tak, aby byli schopni připomínkovat materiály a činy jednotlivých resortů, včetně obou komor Parlamentu ČR, včetně účastnění se podstatných jednání.

Já osobně jsem vystoupil s příspěvkem, kdy jsem vyjádřil nespokojenost nad dlouhodobým neefektivním řešením integrace Romů do společnosti. Domnívám se, že se za uplynulých deset let nic extra v řešení romské problematiky neodehrálo, a to i v případech, kdy do této kapitoly hojně putovaly finanční prostředky, a to nejen ze strany samosprávy, kraje či státu, ale především ze strukturálních fondů EU. Upozornil jsem na fakt, že se z řešení romské problematiky stal celkem „slušný byznys“, ze kterého především těží manažeři projektů a samotní lektoři. Pořádání seminářů a rekvalifikačních kurzů s tématikou jako např. drátkování či keramika - Romy nespasí… Upozorňoval jsem také na fakt, že způsob řešení romské problematiky je roztříštění a jeho neefektivnost tak nahrává politikům a lidem typu senátora Doubravy (Severočeši.cz), či nově za hnutí ANO zvoleného poslance Schwarze (Severočeši.cz), jejichž způsob vyjadřovaní, s nádechem rasismu jde ruku v ruce s touhou podněcovat rasovou nesnášenlivost a celkové napětí ve společnosti. Kdy vinící jsou na straně především Romů.

 

Také jsem se snažil upozornit na fakt, že po vstupu do EU mi v ČR chybí jakýsi centrální registr, který by monitoroval pohyb Romů, neboť, jak všichni víme, romská migrace je jedním z největších problémů této menšiny. Nesmí se stávat, aby dítě školou povinné, zanedbávalo povinnou školní docházku a to jen proto, že rodina migruje, ať už je to z jakýchkoliv důvodů. Vyřešil by se tak problém s nízkou vzdělaností.

Závěrem tohoto setkání byl příslib, že se podobná setkání budou opakovat. Měla by být vždy v návaznosti na jednání rady vlády pro záležitosti romské menšiny.