OMMO ...ejhle člověk!

Občané městu, město občanům

Moskevská 1463/37
Most 434 01
+ 420 605 870 346
hnutiommo@hnutiommo.cz

Nad ne jednou vraždou, jejíž politický podtext se nevyloučil, často ani raději nepotvrdil

12.03.2015 21:23

V historii dávnověké i té novější jsou tzv. politické vraždy, atentáty apod. něčím, co sice nemění hlavní vývojovou, dějinnou tendenci, ale hodí se např. vládnoucí politické elitě k zastrašení protivníka (zejména domácího), je jistou mírou manipulace s veřejným míněním, prosazuje zájem určitého politického a zájmového uskupení, může zastřít některé hlavní záměry a cíle apod. Především ale není řešením situace, jež bývá obvykle příčinou a také důsledkem. Vcelku je taková politická vražda ukázkou sice silového, násilného, možná „šokového“ zastrašení, ale jinak „neumětelství“, na něž může vsadit jen politická moc, která si není zcela jistá svou pozicí v kontextu dalších aktivit, konfrontací na domácí i zahraniční politické scéně, podléhá vlastnoručně vytvářené iluzi s krátkodobým efektem, že společnost lze spoutat, resp. upoutat psychologickou hrou, která však má „materializované“ provedení a připraví o život jednotlivce, nedokáže ale čelit dalším rizikům z toho plynoucím – prostým a nezpochybnitelným faktům, na které veřejnost čeká, kdo byl ten, kdo stiskl spoušť, zda jednal jen v zájmu svém, nebo naopak byl pouze zneužit v zájmu jiných, sdělit důvody, proč se tak stalo a potvrdit nebo vyvrátit domněnky o tom, že se tak stalo právě tomu nebo onomu atd.

Nechci vytvářet jakékoliv „pochybné“ scénáře“ o smrti politika Borise Němcova. Vnímám to nejen jako neúctu ke zmařenému životu člověka, ale především se tím posiluje tzv. manipulativní stránka celé záležitosti, o níž v tuto chvíli, v tomto konkrétním případě vraždy politika Němcova, není pochyb, a je zřejmě jedinou jistotou. Chci však uvést některé, na první pohled možná odvislé skutečnosti spojené s podobným děním posledních - řekněme - více než deseti let v životě nejen ruské společnosti.

V prvé řadě fakt, že po tzv. 11. 9. 2001, tedy po tragických útocích v USA, při nichž zahynulo téměř 3000 lidí, to byla právě hlava ruského státu V. Putin, kdo podpořil protiteroristickou strategii vyhlášenou tehdy americkým prezidentem G. Bushem. A bylo by přitom spíše krátkozraké si myslet, že tak neučinil právě s ohledem na dění domácí, s nímž byla jeho kariéra a prezidentování spojeno, tedy s čečenskou válkou. A dále - dodnes je nemálo nevyjasněných skutečností spojovaných s touto válkou a s tím, jak se např. řešil atak na moskevské divadlo Na Dubrovce v říjnu 2002. Pamatuji se na otřesné záběry z místa činu, kde teroristický akt ze strany čečenských ozbrojenců a použití blíže nespecifikovaného plynu (130 obětí) ruskými speciálními silami ukončil životy 170 lidí. Nezpochybňuji zde zásah proti teroristickým aktům, jen upozorňuji na fakt, že jde o jen část celkového pohledu na tyto a podobné události. A to především v tom smyslu, že „26. října v pět hodin ráno byl do budovy divadla vpuštěn nespecifikovaný plyn. Později se z moči a šatů zasažených zjistilo, že jde o pravděpodobný derivát fentanylu. Plyn měl včasným uspáním zabránit teroristům v odpálení náloží. Rukojmí a teroristé byli před odčerpáním plynu vystaveni jeho působení půl hodiny, což nepřežilo na 130 civilistů. Zásahová jednotka ALFA zabila všechny teroristy ve stavu bezvědomí, protože plyn byl mimořádně účinný.“[1] A že „Velkou chybou také bylo, že zatajili název plynu, jímž na divadlo zaútočili. Doktoři ošetřující rukojmí tudíž nemohli stanovit správný postup při zachraňování zasažených a museli ztrácet čas zbytečným experimentováním. Účinným antidotem fentanylu je přitom naloxon, který je běžně k dostání v každé nemocnici jakožto antidotum heroinu.“[2] Jinými slovy, spolu s teroristy zahyne několik dalších desítek nic netušících civilistů, řada z nich proto, že ani ošetřujícímu personálu není sděleno, jakých prostředků bylo užito, aby bylo možné nasadit včas účinné látky pro ošetření postižených. Celá věc má vyústění až u Evropského soudu ve Štrasburku: „Verdikt ze Štrasburku byl překvapivý – ruská vláda musí zaplatit morální kompenzaci 60 přeživším a pozůstalým po obětech. Zatím se jednotlivcům proplácí odškodné v přepočtu od 340 tisíc korun do 680 tisíc korun. Celkem štrasburský soud nařídil vyplatit jeden milion 254 tisíce eur.“[3] Jistě lze sotva zpochybňovat zásah proti teroristům, je možné se ale pozastavit nad tím, že právě tzv. boj proti terorismu, kam lze oficiální mocí bez rozdílu, zda v USA, Rusku nebo v další velmoci zahrnout řadu aktivit, dokonce bez bližšího zkoumání, včetně tolik diskutované války v Čečensku. A tzv. čečenská karta se hraje dodnes. Nelze jí přehlédnout ani při vyšetřování vraždy politika B. Němcova. Zadržení Čečenci jsou vyšetřovaní jako hlavní podezřelí z vraždy politika Němcova, proti jednomu z nich jsou údajně použity silové prostředky, aby se vynutilo přiznání (včetně mučení), které se následně zpochybňují atd. Na pozadí šetření těchto údajně podezřelých Čečenců si přitom vyšetřovací verze „pohrává“ také s jejich studiem islámu, což ve světle rozjitřené dnes nenávisti proti muslimům, často bez rozdílu, jen budí další a další emoce. Ty po čase opadávají, stejně jako zájem a pozornost širší veřejnosti o dění související s šetřením celé causy. Kdo by přeci nechtěl bojovat proti „teroristům“? A možná jde právě o to získat čas, a ten přeci běží… Příp. čečenský viník po čase zmizí z očí, a oficiální politická moc zůstane. A o to právě jde. Myslím, že nejen v Rusku.

 


[1] Putin mlčí i deset let po teroristickém útoku na divadlo Na Dubrovce. Rozhlas.cz [online]. Dostupné: http://www.rozhlas.cz/cro6/internet/_zprava/putin-mlci-i-deset-let-po-teroristickem-utoku-na-divadlo-na-dubrovce--1125831 [cit. 12. 3. 2015]

[2] Tamtéž.

[3] Tamtéž.