OMMO ...ejhle člověk!

Občané městu, město občanům

Moskevská 1463/37
Most 434 01
+ 420 605 870 346
hnutiommo@hnutiommo.cz

Klausova amnestie, Nečasova odpovědnost a knížepánův „úlet“

14.01.2013 14:31

Po třinácti dnech diskusí na všech možných úrovních našeho veřejného života, kdy prezident Klaus vyhlásil svou dílčí amnestii, již snad není třeba vyjadřovat se k jejímu rozsahu a konkrétním dopadům tohoto pardonu na konkrétní osoby a kauzy.

Mnoho již bylo řečeno a většinou i potvrzeno. Mnozí „tuneláři“ jsou náhle nevinní, mnozí recidivisté na svobodě (někteří už zase ve vazbě) a „horké hlavy“, jak se prezident o některých kriticích vyjádřil, pomalu chladnou. Nebo spíš nechladnou a kritiku Klausovy amnestie částečně překryla volba našeho nového prezidenta.

Média se většinou zabývají množstvím konkrétních případů, které sice dokreslují situaci, ale podle mého názoru jsou mnohem závažnější spíše systémové dopady Klausovy amnestie. Těmi systémovými dopady mám na mysli předpokládaný následující vývoj v sociálně vyloučených lokalitách hlavně na Mostecku, Ostravsku a ve Šluknovském výběžku. Tamní eskalace občanské nespokojenosti a násilí vycházely a vycházejí hlavně ze zvýšeného výskytu té „drobné“ kriminality, která je plošně zasažena amnestií a která se nepochybně do zmíněných lokalit vrátí.

Tady se rozhodně nikdo z většiny občanů nebude rozplývat nad pohnutými osudy odsouzených zlodějů, výtržníků, drogových dealerů, „bitkařů“ a podvodníků, kteří, jak se již ukazuje, zřejmě budou nerušeně pokračovat ve svém „bohulibém“ počínání, jenž jim nakrátko přerušil pobyt ve vězení.

Věřit Klausovu tvrzení, že se na svobodu nedostanou takzvaní tuneláři a recidivisté, může v této chvíli snad už jen blázen a pokud již vyjádření některých politiků, včetně hradních našeptávačů a „obveselovačů“ donutilo k poměrně razantnímu vyjádření i jindy zdrženlivého předsedu Nejvyššího soudu, pak je zřejmě opravdu něco špatně.

Co si tedy občané nejen v těchto rizikových lokalitách mají myslet o snaze prezidenta Klause a hlavně vlády v čele s premiérem Nečasem, který již tolikrát slíbil, že bude pracovat na řešení ožehavé situace v těchto místech? Jestli tím premiér myslel takovéto řešení, tak na co se tedy můžeme těšit příště?

Prezident republiky není z dikce Ústavy z výkonu své funkce odpovědný.

Tato lakonická věta, která je v posledních dnech skloňována médii i odborníky, může snad charakterizovat i jiná vyjádření a činy Václava Klause, která učinil v průběhu svého prezidentského mandátu. V žádném případě ale nemůže zbavit odpovědnosti premiéra Nečase a vládu jako celek, i když se někteří politici blízcí oběma zmíněným pánům snaží tento fakt zlehčovat. V tomto ohledu naše Ústava i ostatní zákony již tak lakonické nejsou.

Proč však premiér Nečas připojil svůj podpis pod tento „diletantský paskvil“, jak se o Klausově amnestii vyjádřili někteří právní odborníci, zůstává záhadou.

Ne už tak prohlášení pana knížete Schwarzenberga, kterého zřejmě vzbudili ve špatnou chvíli, kdy se ještě nestačil zorientovat v nastálé situaci a neprozřetelně „plácnul“, že se uvolní tolik potřebná místa ve věznicích. Že se ale amnestie týká i dosud neodsouzených „velkých ryb“ v „tunelářském byznysu“ a zhruba patnácti tisíc dalších odsouzených k alternativním trestům, mu zřejmě v tu chvíli nikdo neřekl. Naštěstí se v následujících dnech zorientoval a jako jeden z mála své prohlášení upravil.

Prezident Klaus se však k podobnému kroku evidentně nechystá.

Mě osobně nejvíce zamrazilo, když Václav Klaus odpověděl na otázku médií, zda je tato amnestie výrazem soucitu se zločinci takto:

„Žádná amnestie ani milost se netýká „svatých“, ale pouze těch, kteří se provinili proti našim zákonům nebo jsou z toho obviněni. Ne každý z nich je však zločincem s velkým Z. Dejme si pozor na používaná slova. Amnestie je vzkazem prezidenta celé společnosti. Neřekl bych, že jde jen o soucit, ale i o jistou velkorysost k našim spoluobčanům, která čas od času musí být projevena.“

Řekl bych, že tento vzkaz prezidenta celé společnosti ve světle posledních informací o náhlé beztrestnosti aktérů závažných kauz pochopila velká část občanů a o velkorysosti Václava Klause k těmto aktérům snad už jen málokdo pochybuje.

Rovněž výrok: „ Při amnestii jsem před očima neměl žádnou konkrétní osobu. Žádnou. Neměl jsem ji a nesměl jsem ji mít.“ - možná mnohé z nás spíše přesvědčí o tom, že prezident Klaus měl před očima nějakou skupinovou fotografii.

„Rozhodně nelituji. Jsem přesvědčen, že šlo o správné rozhodnutí a že se to – jako už tolikrát v minulosti – po nějakém čase, až vychladnou horké hlavy, ukáže.“

Tento, zatím jeden z posledních výroků „sveřepého a umanutého“ prezidenta Klause, si určitě vezmou k srdci zvláště poctiví policisté, kteří přes mnohá úskalí policejní práce v naší zemi, odvádějí většinou dobrou práci a lumpy před soud. Soudci, kteří přes mnohdy špatné zákony, dokáží tyto lumpy odsoudit a hlavně kriminalitou postižení občané, kteří se již svého práva nikdy nedomohou.

Všem těmto lidem i nám ostatním může být útěchou snad jen to, že pokud mají aktéři této amnestie nějaké pozůstatky cti a obyčejného lidského svědomí, pak do své smrti budou muset žít s vědomím, že třeba na znásilněních a vraždách, které se v důsledku této amnestie staly a stanou, mají svůj neoddiskutovatelný podíl.