OMMO ...ejhle člověk!

Občané městu, město občanům

Moskevská 1463/37
Most 434 01
+ 420 605 870 346
hnutiommo@hnutiommo.cz

Kdo to řek´…? Virtuální volby v KSČM

16.08.2015 16:28

/zamyšlení o tom, co mohou také znamenat některé signály v létě vysílané/

Možná jste také občas byli nebo býváte svědky toho, když se v reakci na nepříliš lichotivé, spíše méně dostupné informace anebo spekulace, které se přeci jen v některých souvislostech tzv. trefí do černého a reakcí je: kdo to řek´? Reaguje tak dotčená osoba, nadřízení, my sami, když se nám tyto informace nelíbí atd.

Ještě v průběhu 90. letech 20. stol. nebylo v KSČM zrovna dobře snášeno, když jakékoli tzv. neřízené informace o ní či z ní spatřily světlo světa. Ona věta, „kdo to řek´“, byla jakýmsi signálem, že se začalo usilovně pátrat, příp. spekulovat o někom, kdo za vynesením takových informací stojí a komu slouží. Hodilo-li se to, často se vyspekulovalo nemožné o někom, kdo měl údajně být tím „zrádcem“ a dotyčný měl smůlu. Často šlo přitom o standardní, mediálně přijatý způsob informování o politických stranách. Nějaký ten rok trvalo, než i v KSČM přišli na to, že tyto tzv. informace zevnitř strany polidšťují její obraz ve veřejnosti a občané si mohou dokonce učinit čitelnější, ba dokonce přitažlivější (jistě i naopak) dojem o tomto subjektu. A protože různé druhy voleb se v naší zemi po listopadu 1989 staly realitou, podobný „obraz“ mohl přispět i jako předvolební forma propagace.

K jistému obratu v mediální prezentaci KSČM došlo po tzv. odstavení jejího do té doby stále stranickými orgány „potvrzovaného“ předsedy M. Grebeníčka, v roce 2005, kterému jmenovaný sám vydatně pomohl svou nerozhodností a přeceněním neotřesitelnosti své pozice. S nástupem V. Filipa, kterého nedávno ve svém komentáři Barvy moci Jindřicha Šídla: Filipova cesta užitečného idiota[1] J. Šídlo charakterizuje, že se hodil „přece jen o něco víc než hromotluk Grebeníček, protože obrazně řečeno, uměl jíst příborem a nosí o něco lepší oblek.“, se některý vyšší a nejvyšší funkcionářský stav KSČM více oddává mediální virtualitě tohoto světa. „Proti gustu žádný dišputát“, řeklo by se. Podstatné ale je, že KSČM se postupně stala, a chtěla, i když často spíše nechtěla a její deník Haló noviny o tom dnes a denně přesvědčuje čtenáře, tzv. standardní součástí mediálního zájmu, které bylo mocensky rozděleno zčásti mezi vlivově do té doby nejúspěšnější strany – ODS, ČSSD, posléze TOP 09. Poté, co do hry vstoupilo Producentské centrum Profil J. Mrencové[2], osobně zkontaktovanou právě s V. Filipem, dámy údajně disponující „citlivými“ informacemi o některých funkcionářích uvnitř KSČM a používajících nezřídka poněkud „zvláštních“ praktik k přimění je k větší „ohebnosti“ a donekonečna pro své praktiky propíranou na vnitrostranických jednáních orgánů KSČM na různých úrovních se také informovanost a mediální obraz o KSČM poněkud mění. Zda vždy v duchu toho, o čem by měla tato strana informovat sama, je skutečně výrazem pro vyjádření její ideové orientace coby radikálně levicové strany (jak se o ní můžeme dočíst) a předkládá občanům záměr alternativních změn z pohledu odlišnosti od všech ostatních subjektů zleva doprava, zůstává otázkou. S logikou marketingového vstupu J. Mrencové, jejíž aktivity v tomto duchu souvisely a souvisejí nejen s dnes prezidentem M. Zemanem, s kdysi do politiky především na skandalizaci a podivných praktikách stojících Věcí veřejných, později nyní již neexistujícího subjektu Lidem atd. se v KSČM „ustálila“ praxe informovat o sobě možná nikoliv z pohledu alternativy zamýšlených ideových a programových změn, jejich realizace, jako spíše „kdo s kým, koho chce, nebo nechce a kdo koho, pro koho na jeho politickém postu ohrožuje“. Po všech peripetiích – nejen paní Mrencové samotné a dovnitř KSČM ne příliš populární osoby – se podobné texty objevují i nadále např. v Blesku či Aktuálně.cz. A protože má KSČM před IX. sjezdem v r. 2016, objevují se např. takovéto informace Rebelie u komunistů. Političtí zelenáči chtějí větší vliv.[3] Titulek zní skoro „zlověstně“ a nezasvěcenému může nabídnout tzv. standardní obraz o předsjezdovém dění v KSČM v duchu – „už se taky perou“. Při jednodušší představě, s níž tak nějak podobně nastavený marketingový záměr u čtenářské obce počítá, to vypadá, jakoby v KSČM mělo po dlouhé době skutečně dojít ke střídání pověstných stráží u kormidla „vnitřní moci“ (pokolikáté už?), které léty obhospodařované stejnými personami, již, ale nikoliv ani zdaleka věkem a v řadě případů i schopnostmi, obrostlo mechem. Na druhé straně tato informace začne tzv. žít vlastním životem a dá jmenovaným personám čas, ať se projeví, což se jim nakonec může stát osudným, pokud se projeví v nesprávný čas, ještě méně správným způsobem. Co si pak mohou věkovití matadoři přát více!

Podobným způsobem lze argumentovat zprávou Komunisté kritizují Filipa a začali si hledat nového šéfa[4], která může mít z hlediska postu předsedy strany ještě závažnější kontext a celkové vyznění. Uvedená jména jsou jakýmsi „prozrazením“ těch, kteří z nějakých důvodů (podotýkám, že vyloučena není ani domluva na jejich uvedení právě v uvedeném textu) mohou aspirovat na předsednický post a na sebe mohou přilákat i příp. podporovatele takové změny. To na jedné straně budí dojem „plurality“ dovnitř stran (a veřejnost by to tak měla pochopit a nespekulovat), která přeci má „dostatečnou“ nabídku person!, na druhou stranu se tyto persony ocitají pod drobnohledem, budou-li opravdu usilovně a zejména jejich podporovatelé z úrovně okresů a krajů až příliš zaujati a brát vážně tuto „mocenskou hru“.  Pravdou však je, že současná KSČM nemá před svým IX. sjezdem žádnou intelektuálně a organizačně „vyprofilovanou“ osobnost, která by byla schopna čelit nárokům změn ve straně a aspirovat na přirozenou autoritu na levici obecně. I o tom vypovídají takto „vypouštěné“ informace.

Nyní ještě zbývá zodpovědět otázku: kdo vlastně je autorem podobných zpráv, odkud pocházejí tyto informace z útrob strany a čemu (komu) vlastně slouží? Není podobné řešení personálií přeci jen poněkud předčasné? Navíc skrze média, často zdůrazňované dovnitř strany jako „ne příliš přátelsky KSČM nakloněných?“ Z logiky věci lze podobný text stvořit jaksi „vlastnoručně“, příp. poskytnout zevnitř strany odpovídající informace s logikou efektu, jež by mohly vyvolat a využít k tomu osoby autora pod zveřejněným textem podepsaného. Jistě se tak neděje bez vzájemné dohody mezi zadavatelem a zpracovatelem! Vzhledem k praxi dlouhodobě převládající v KSČM, jsou personální otázky dosti citlivou a hlídanou věcí, a proto lze předpokládat, že by podobné informace sotva „unikaly“ bez vědomí např. právě samotného předsedy KSČM, resp. kdo by si chtěl takto zadat a „rebelovat“, když zároveň se některá jména vystavují přízni nebo spíše nepřízni pro svou kandidaturu ve volbách do krajských samospráv (budou v příštím roce) nebo poslanecké sněmovny (budou v roce 2017). A to vzhledem k profitu hmotnému a prestižnímu by v případě nezvolení bylo mnohem citelnější, než být nebo nebýt ve stranické funkci. Podtrženo a sečteno, co už konec konců naznačuje i komentář J. Šídla: „…v jistém smyslu je Filip docela úspěšný. Minimálně v tom, kolika spolustraníkům zajistil za ty roky slušně placenou práci. Na nic víc už ale komunisté aspirovat nemohou.“ Z logiky podobných úvah o změně na postu předsedy KSČM tedy zřejmě nejen pro tuto chvíli vychází jako „Pyrrhův vítěz“ přeci jen V. Filip. Vedle přílišné provázanosti jeho a dalších stranických funkcionářů a poslanců na různých úrovních, včetně tzv. vnějších, často ne příliš čitelných vazeb, které ocenili v minulosti nejen v ODS, ČSSD i v části řekněme podnikatelsko – lobbyistických kruzích, je tu do budoucna Hrad a oligarchicky se přetvářející mocensko-politické spektrum u nás (A. Babiš a spol.).

Co však přetrvává, jsou úvahy o osudu levice a především alternativ, které by s sebou snad mohlo přinášet její ideové a programové profilování. To však stagnuje. V platnosti tak zůstává: „Levice zformovaná jako politická strana není odpovědí na otázku, co se stalo s levicovou nadějí…“[5]

 


[1] Barvy moci Jindřicha Šídla: Filipova cesta užitečného idiota. Ihned.cz  [online]. Dostupné: http://archiv.ihned.cz/c1-64425780-barvy-moci-jindricha-sidla-filipova-cesta-uzitecneho-idiota [cit. 16. 08. 2015]

[2] Za ovlivňování politiků brala Mrencová tučné sumy. Zatkli ji kvůli 20 tisícům. euro.e15.cz [online]. Dostupné: http://euro.e15.cz/archiv/za-ovlivnovani-politiku-brala-mrencova-tucne-sumy-zatkli-ji-kvuli-20-tisicum-1135658 [cit. 16. 08. 2015]

[3] Rebelie u komunistů. Političtí zelenáči chtějí větší vliv. Aktuálně.cz [online]. Dostupné: http://archiv.ihned.cz/c1-64425780-barvy-moci-jindricha-sidla-filipova-cesta-uzitecneho-idiota [cit. 16. 08. 2015]

 

[4]Komunisté kritizují Filipa a začali si hledat nového šéfa Aktuálně.cz [online]. Dostupné: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/komuniste-kritizuji-filipa-a-zacali-si-hledat-noveho-sefa/r~f8771f3831de11e58a300025900fea04/ [cit. 16. 08. 2015]

 

[5] HORYNA, B., Kapitalismus: mýtus jednoho slova. Politické eseje. Praha: Filosofia, 2014, 35 s. ISBN 978 – 80 – 7007 – 418 3.