OMMO ...ejhle člověk!

Občané městu, město občanům

Moskevská 1463/37
Most 434 01
+ 420 605 870 346
hnutiommo@hnutiommo.cz

Hledejme v minulosti pozitivní příklady pro současnost

18.09.2010 14:53

A je tu opět čas předvolební a strany a hnutí se předhánějí v různých slibech a loteriích, aby získaly voliče.

Já osobně mám dost těchto agresivních a arogantních kampaní, kdy za peníze některých podnikatelů se přes různá média kope do slušných a čestných lidí a korupčníci se pasují do role zachránců.

Toto vše mě nutí k zamyšlení, zda má vůbec smysl se ještě angažovat v politice, byť jen v té komunální. Rozhodně ano!!

K tomuto názoru jsem došel, když jsem si vzpomněl na člověka, dle mého názoru, výraznou osobnost obce Lužice posledních padesáti let - zdejšího našeho pana řídícího Jaroslava Vostrého.

Tento člověk, ve své době předseda MNV a řídící místní školy, udělal pro své občany velmi mnoho. Byl to on, kdo vozil rodičky do nemocnice rodit nové občánky, vozil starým občanům léky z města nebo chodil do domácností doučovat nemocné děti. Dokázal ale zajít i do hospůdky a zahrát štamgastům na harmoniku. Ano, byl to náš pan řídící, který dokázal nadchnout i myslivce, hasiče a rybáře pro spolupráci v obci. Nebylo nic mimořádným, že se pořádaly plesy v místní hospůdce, a nechyběla ani ta facka na sále.

Pan Vostrý byl opravdová osobnost, byl vzdělaný, inteligentní, slušný a skromný člověk, kterého musel, a možná ani nemusel, ale měl rád každý. On neviděl ve funkci prospěch pro sebe, jen nezištně pomáhal. Toto může v dnešní době znít jako pohádka, přesto ale pravdivá.

Při vzpomínce na pana Jaroslava Vostrého jsem si uvědomil, že je tu snad ještě více než kdy jindy čas na to, aby slušnost a skromnost opět ráčila vejít k nám, do našeho myšlení a konání a zvítězit tam, kde jsou funkce vnímány často jen jako výtah k penězům a k dalšímu mamonu. Přitom jediným argumentem jedněch proti druhým je, kdo „má víc nebo míň“, a prstem obvykle ukazují ti, kteří by měli mlčet nejvíce.

Moc mě mrzí, že pan Vostrý odešel z tohoto světa ještě mlád, protože mohl svou lidskostí, poctivostí a skromností „nakazit“ více občanů naší obce.

Při vzpomínce na tohoto vzácného člověka jsem se rozhodl, že tato doba předvolební si žádá oživovat také takovéto vzory. A nikoli jen pro jakési nostalgické vzpomínání, ale pro inspiraci a hledání řešení problémů, které jsou kolem nás i v nás. Osobně v tom bych viděl smysl známého „ejhle člověk“.

(Vyšlo v Mosteckém deníku 18. 09. 2010, str. 8)