OMMO ...ejhle člověk!

Občané městu, město občanům

Moskevská 1463/37
Most 434 01
+ 420 605 870 346
hnutiommo@hnutiommo.cz

Co mě zaujalo? Bouře kolem loňské amnestie utichla. A nyní?

26.08.2014 15:27

Nikoliv, jen se více přesunula do roviny osobní.

Dramatik: média jsou jako vždy po ruce (http://zpravy.idnes.cz/prezident-nepriznal-chybu-prohlasil-mynar-ke-smiru-s-hasenkopfem-1c0-/domaci.aspx?c=A140826_101308_domaci_kop)

Jistě si možná vzpomenete na loňský bouřlivý ohlas na amnestii, kterou svým končícím prezidentským mandátem vyhlásil V. Klaus. Vzpírali se skoro všichni a tzv. všechno bylo zase špatně. Dnes už o těch bouřlivácích neslyšet…

Neříkám, že jsem podobného kroku prezidenta, jakéhokoliv, včetně amnestie, bez výhrad zastáncem. Mám několik důvodů, proč amnestii, resp. jejímu určitému rozměru mohu říci ano a ne. Tedy – vážím, dnes spíše ta odůvodnění více subjektivní a osobní:

  • je-li zvažovaná osoba v tíživé životní situaci – zdraví, příp. situace jeho blízkých;
  • závažnost trestu - spíše do kategorie trestné činnosti "méně závažná" atd.;
  • je velmi silně pravděpodobná náprava odsouzené osoby z pohledu jejího i činu, který spáchala;
  • je nějaký důvod toho, kdo amnestii vyhlašuje, aby se dotkla právě určitého charakteru, resp. okruhu trestné činnosti, která, zejména v politickém kontextu (prezident), má vyvolat ve společnosti jakési přehodnocení, což v důsledku znamená, že posléze může být považována spíše za pochybení, nebo že byla spíše výsledkem objektivních poměrů, než projevem uvědomělého, nezákonného konání na straně subjektu (-ů). Je třeba dodat, že v případě působení a konání V. Klause šlo zejména o 90. léta 20. stol. Ona léta nevědomosti, pochyb, narychlo uzavřených spojenectví, a přesto dnes nezvratných kroků v ekonomice, politických rozhodnutí a možné trestně - právní nedostatečnosti jsou předmětem nejedné úvahy (přímých aktérů té doby nevyjímaje, kriticky hodnotících ony kroky, např. u Petra Pitharta).

Myslím, že kroky související s Klausovou amnestií jsou dnes již vcelku nevratné. Za důkaz mohou posloužit jiná a další zadržení příp. recidivistů. Jsou to takoví ti běžní, malí, trestaní…, co je můžeme potkat na ulici, a snad, dokonce politovat. Řada z nich se do vězeňské cely bude chtít i vrátit. Lépe jim snad nikde jinde nebylo. Ale to už je tak čtení na Foucaulta a výš.

Přesto je jen velmi málo pravděpodobné, že nastane náprava amnestijních kroků, které se dotknou tzv. caus let devadesátých (viz omílaný problém H – systému atd.). Jejich aktéři se jmenovitě do budoucna již opakovat nebudou. Zkusili si to…, a stačilo. Pravda, mechanismus, resp. smysl konání tu bude jako odkaz následovníkům dále.

Pan Mynář, jež se nám mediálně skví (ostatně jak asi dopadla jeho prověrka od NBÚ tohoto pána na postu, jež vykonává také z Hradu? Dovíme se, až Hrad svolí?) kancléř prezidenta, opět v roli toho, kdo sděluje veřejnosti to, co jinak panu Zemanovi nestojí ani za pomyšlení…?

Je třeba si konečně přiznat, občané: není možné, aby aktéři let devadesátých přiznali svá pochybení, stejně jako velmi pozorně sledujme, jak moc někteří chtějí stále zasahovat do let současných. Pan Zeman ví, že pan Klaus ví…, a naopak. Tedy, pánové vědí. To platí. A ti ostatní spoléhají, že pak už konečně přijde jejich řada. Jo, a nám slíbí, že budou jiní.