OMMO ...ejhle člověk!

Občané městu, město občanům

Moskevská 1463/37
Most 434 01
+ 420 605 870 346
hnutiommo@hnutiommo.cz

Cesta k řešení je - začít o problémech mluvit

21.09.2010 11:38

Ráda bych Vás tak trochu seznámila s jedním z důvodů, pro který jsem se také rozhodla angažovat v politice. Chci zauvažovat a popsat vám problém, se kterým jsem se setkala a je označovaný jako domácí násilí. Stejně jako případy žen, kterým jejich partneři neplatí výživné, jež mají určené soudem. Obojí jsem mohla sledovat dost zblízka.

Je sice pravda, že nyní platí zákon, na základě kterého policie násilníka vykáže z bydliště, ale co potom, když se vrátí zpět a vše se začíná opakovat.

Já sama jsem si před lety prožila něco podobného na vlastní kůži. Vyhledala jsem sdružení, které v takových případech může pomoci.  Bylo až v Praze a sezení se konala ve večerních hodinách 2x týdně. Finančně a časově pro mě to bylo ale neúnosné. Situace se zhoršila poté, co jsem po jednom napadení potřebovala azyl, volala jsem do azylového domu, kde mi paní do telefonu řekla, že pokud nemám doklady a peníze, tak mi nemůžou poskytnout azyl… To mě velmi rozladilo.

Sama jsem totiž utekla s dětmi z bytu tak, jak jsme byli oblečeni doma. Děti v punčochách a já jen v domácím obleku, bez občanky a peněz. Příbuzné V Mostě nemám a sousedi, ke kterým jsem se v takových chvílích uchýlila, měli oslavu narozenin. Jistě pochopíte trapnost takové situace, a tak jsem s dětmi přespala ve sklepě.

Další vývoj v takových případech je, že pokud máte zranění nebo jinou újmu, musíte jít podat trestní oznámení. A věřte, že takto napadeným není moc do mluvení. Navíc, když s vámi sepisuje protokol policista, který dává nepřímo najevo, co si o vás myslí. „Hysterka, která si výprask zřejmě zasloužila!“ To vážně napadené ženě moc sebevědomí nepřidá.

Proto bych apelovala na přímé údaje a kontakty, kam se mohou týrané ženy obrátit a aby věděli, co mohou očekávat. Nemyslím ale nějakou tísňovou linku, kde vás poslouchá často znuděná osoba a nezasvěceným hlasem vám sdělí, ať vydržíte, že se věci mohou ještě urovnat.

Myslím si, že v těchto poradnách by měli být nejen zkušení psychologové, ale i ženy s podobnou zkušeností. Nic takového jsem ale v místě svého bydliště nenašla.

Dalším problémem, které mnohé ženy tíží, je neplacení výživného na děti určené soudem. Jejich „zapomětlivým“ otcům se nic nestane a hřeší na to. Prostě neplatí a řada z nich si „užívá“, holduje alkoholu nebo hracím automatům. To je jedna část tohoto problému. Ta druhá bývá často ještě jaksi navíc k té první a říká se jí prozaicky – dluhy. Ty někteří muži „stihli“ ještě v době trvání manželství. Manželka o nich často neměla ani potuchy, přesto je nyní v řadě případů musí splácet. Byla bych pro, aby soudní řízení probíhala v takových případech mnohem rychleji.

Já sama jsem čekala na rozvod pomalu 5 let, kdy soudce dával k úvaze usmíření s mým, dnes již bývalým manželem, který v době rozvodu byl ve vazbě za domácí násilí. A já jako ještě nerozvedená jsem neměla nárok na dávky SSP a bývalý manžel měl určené výživné, které neplatil a neplatí.

Podobně nastavený systém by měl zřejmě co nejdříve zaznamenat důraznější změny a více zohlednit takto „živořící“ matky s dětmi. V mnoha případech jde totiž zejména v případě dětí o problémy budoucí, a to zejména s ohledem na jejich zdravý vývoj a schopnost a podmínky dalšího vzdělávání a uplatnění v praxi.

Chtěla bych nezaujatému čtenáři sdělit, aby tuto mou reakci nepovažoval pouze za jakési „vykolejení“ nebo „hysterické běsnění“ zneuznané manželky. Podobné zkušenosti trápí nemálo žen, matek a možná jen doposud o svých problémech mlčí. To ale není cesta pro ně, dokonce ani pro společnost, které se to většinově v ten určitý moment netýká.