OMMO ...ejhle člověk!

Občané městu, město občanům

Moskevská 1463/37
Most 434 01
+ 420 605 870 346
hnutiommo@hnutiommo.cz

Anketní otázky INFO OMMO v čísle 13/2011

24.05.2011 13:29
  1. Jste za této situace panující v ČR pro konání předčasných voleb do poslanecké sněmovny?
  2. Jak hodnotíte budoucnost strany Věci veřejné?

______________________________________________

V. Balín, Most

  1. Krize způsobená současnou vládní koalicí, jejíž příčiny leží ve vnitř jednotlivých koaličních stran ODS, TOP 09 a VV a v podstatě je o moci, vlivu, penězích a vytváření korupčního prostředí namísto boje proti němu, se dotýká každodenního života občanů. Evidentně již nemůže být úspěšně vyřešena v rámci koalice či volebních výsledků voleb do PS PČR v roce 2010. Nejčistším a nejdemokratičtějším řešením jsou nové volby do PS PČR. 
  2. Věci veřejné vstoupily do politiky jako „slušně se rozvíjející podnikatelský projekt“. Je jen dobře, že nevyšel dle představ jeho iniciátorů. Proti korupci nelze bojovat korupcí, „estébáckými“ metodami sledování, špiclování lidí. Rád bych chtěl věřit, že „dítě“ tohoto projektu, politická strana Věci veřejné skončí podobně jako Strana zelených, tzn. bez průkazného volebního výsledku umožňující jí vstoupit po příštích volbách do PS PČR. Obávám se však, že ekonomické, finanční a dnes i přes odliv členů i organizační zázemí VV „nedovolí“, aby opustila zcela politickou scénu ČR. Na to jsou občané až příliš „nevědomí“, manipulovatelní a tradičně česky ochranářští. Neformálnímu lídrovi a „majiteli“ VV Vítu Bártovi se docela slušně daří být za ukřivděného, za toho, co se snažil odstraňovat nežádoucí, kritizované věci, problémy a byl jen spolu s dalšími ve VV odstraněn z exekutivy a skandalizován. Přesto bych rád viděl, aby podobné projekty a ohlupování lidí skončilo a nemělo šanci se opakovat. Leč vidím-li příklad Sdružení Mostečané Mostu a Severočeši.cz musím konstatovat, že jde o očekávání v dohledné době liché. Takže VV nějaké ztráty utrpí, ale bude pokračovat v „čeření“ nejen politické scény.

 

P. Hůla, Milovice

  1.   Ano jsem pro konání předčasných voleb do PSP.
  2.   VV patří přítomnost, jejich budoucnost vypadá hůře. Ale kdoví.

 

J. Heller, Praha

  1. Předčasné volby jsou jediným řešením, které dává šanci na změnu poměru sil a alespoň zmírnění asociální ofenzívy pravice. Čím dříve proběhnou, tím méně času a možností bude mít pravice k tomu, aby vymyslela nové triky na voliče a mediálně zkonstruovala nové nezdiskreditované osobnosti. Po neblahých zkušenostech voličů lze ovšem předpokládat vysokou volební neúčast.
  2. Na první pohled se zdá, že míra ostudy této strany vylučuje její přežití. Bohužel je tu stále ještě vysoká míra zájmu vlivných kapitálových i politických kruhů doma i v zahraničí podílet se na „loupeži století“ – tj. privatizaci důchodových fondů, takže nelze vyloučit, že po nějakých kosmetických změnách tato strana dostane další šanci.

 

M. Bayerová, Znojmo

  1. Naše politická scéna mi připadá jak ze špatného filmu. Jsme svědky, že se koalice snaží udržet zuby nehty, jen aby se podařilo prosadit právní paskvily. Ať VV urážejí a dělají všemožnou ostudu, ostatní "koaličníci" nad tím jen mávnou rukou. Nechají si vše líbit (včetně prezidenta), jen aby se jim podařil jejich záměr. Protože vím, proč většinou voliči dali hlas VV, jsem pro nové "rozdání karet", přestože mám obavy, že účast bude velmi špatná. Spíš by se měli občané již konečně hlasitě ozvat, že si nedají vše líbit.
  2. Je to opravdu strana? Předpovídám jim totální rozpad a ještě než přijde, tak na sebe navzájem "napráší" leccos. 


    H. Svobodová, Most

    1.  Jsem pro předčasné volby. Ale myslím, že za této situace není jejich konání reálné. Zda situace, vykazující symptomy vládní krize dospěje ještě dál a prohloubí se, je velmi pravděpodobné. Současné strany vládní koalice se budou v reálném čase určeném pro své konání snažit udržet se u moci. Dokonce i „ideologie“ jimi předepsaných reforem je ohrožena. V logice rozložení politických sil napříč poslaneckou sněmovnou není za této situace převaha těch, kteří by vyjádřili vládě nedůvěry, a ta musela skončit. Příp. úřednická vláda by pak měla zemi přivést k předčasným volbám. Začíná se více a více ukazovat, že stávající systém poměrného zastoupení za situace, podobné této – s klesající schopností najít shodu v zásadních tématech nezbytných pro politické a ekonomické fungování země, politická kultura nejsou těmi faktory, které tzv. vedou a usměrňují kroky politiků. Vše se „smrskává“ na vlivové aktivity dovnitř svých vlastních politických subjektů a ven propojených lobbyistických skupin, které se stávají jakýmisi továrnami na nechtěnou a jinak přebytečnou produkci ať už personální, tak ideovou bez výraznější směnitelné a konkurenční hodnoty. Dopady tohoto vývoje možná nejsme ještě zcela schopni plně dohlédnout, ale velkým varováním se mi jeví příp. spoléhání se na silácká gesta či volání po jakýchsi otevřených střetech s oficiální mocí. To, co by se totiž zřejmě postavilo do čela takových aktivit, není výrazem obecného, občanského povědomí a tušení, že tento vývoj není dobrý, ale byl by jen vypořádáváním si účtu s rádoby viníky stavu. Podstata a příčiny dnešního stavu by se pouze „přeuložily“ na neurčito a jejich aktivisté by uzavřeli staronové smlouvy ve svůj vlastní prospěch. Problém totiž nespočívá v tom, jak silně udeřit protivníka do tváře, protože mi nevyhovuje jeho „liberální pojetí“, problémem je, zda mám uskutečnitelný recept pro jeho překonání. Anebo pro začátek aspoň projevit vůli k hledání společných záchranných východisek k překonání toho, co již nyní poškozuje samu podstatu jakéhokoli systému, má-li fungovat, a tím jsou parazitismus, korupce, nezákonnost, lhostejnost, nekompetentnost, intolerance apod.

2.  Strana Věci veřejné (VV) vynesla na světlo bóží bohužel principy fungování, které jsou přítomny docela běžně v systému konání jednotlivců, stran a skupin. Snažila se „rukama“ svých otců uzpůsobit sebe i své okolí do rovnice, jejíž mocenská logika o „křehké“ rovnosti by se ve skutečnosti potlačovala „siláckou“ logikou politické, ekonomické i lidské nerovnosti, na níž by ale nikdo nesměl a po čase ani nebyl schopen poukázat. Ukázalo se, že sebezáhubné ambice některých jednotlivců hraničící až s psychickými odchylkami od normálu, ničím neusměrňované, naopak, směřující až do nejvyšších mocenských pater a korumpující samu podstatu systému, včetně některých symbolů (viz role prezidenta) otevřely oči i těm, kteří toto politicko-mocenské dění sledovali jaksi zpovzdálí s očekáváním konečného výsledku. Sami se zřejmě užasli nad tím, co vše je nakonec možné i nemožné a co už není jisté ani pro ně, tedy je samotné ohrožuje.

Proto bych si myslela, že experiment VV prostě nevyšel a v českých podmínkách je dostatečnou ukázkou, že tudy cesta nevede a že to, co se děje tzv. v malém jako formující se princip začne velmi brzy požírat své děti. Tato česká varianta „politického mafiánství“ s ekonomickými výhledy oslabenými krizí obnažila základní neduhy systému, který tu jeho praotcové 90. let 20. stol. založili s logikou úpadku své doby, že dovoleno je vše, co není zakázáno, protože váhavci se zesměšňují a kritici se střílejí. Pardon, dělají se z nich „levičáci“ všeho druhu. Ti „nejlevičáčtější“ zatím privatizovali a privatizovali. Dnes v jejich zájmu jejich maňásci hlasují např. v rámci místních samospráv bez ohledu na stranické dresy. Právě v nich se totiž „věci veřejné“ odehrávají ve velkém. Jen si toho prý nikdo ne a ne všimnout. A je to ke škodě právě nás a našich „věcí veřejných“.